středa 7. listopadu 2018

Thomas Kulidakis: Volební referendum o Trumpovi a jeho význam pro svět

Význam Spojených států v zahraničí je nezpochybnitelný. Obzvláště od konce druhé světové války i války studené si vybudovaly velmocenské postavení z hlediska vojenské, ekonomické i kulturní síly.
Jejich vnitropolitická situace je tedy určující pro politickou praxi v zahraničí, boj s globálními problémy i stabilitu světového hospodářství.

Jan Fingerland: Jak je důležité míti guvernéry

Američané pilně debatují o tom, jestli je možné výsledky kongresových voleb označit za republikánské vítězství nebo prohru. Totéž, i když trochu jinak, platí o volbách guvernérů.Z pohledu zbytku světa tedy američtí voliči rozhodovali především o dvou věcech. Za prvé, zdali se vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách roku 2016 dá vnímat jako svého druhu anomálie, nebo jestli jeho výkon funkce a styl vedení Američané posvětí i v doplňovacích volbách konaných uprostřed Trumpova čtyřletého mandátu.
Za druhé se rozhodovalo také o tom, jestli Spojené státy budou pokračovat v nevypočitatelné politice izolacionismu a prosazovaní vlastních zájmů bez ohledu na bývalé spojence nebo doposud uzavřené mezinárodní úmluvy.

Jan Bednář: Spojené státy jdou k volbám hluboce rozdělené

V okamžiku kongresových voleb v polovině funkčního období prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy nacházejí ve zvláštním rozpoložení. Obojí výše zmíněné je důležité pro budoucnost celého světa z několika důvodů. Na naší planetě se čím dál více projevují změny klimatu, které působí extrémní výkyvy počasí.
Pokud by voliči dopřáli republikánům naprosté vítězství ve volbách, které sám Trump označil za referendum o své osobě a politice, nic by mu nebránilo pokračovat jako doposud. Odstoupení od pařížské klimatické dohody by tak byl jen začátek.
Donald Trump by bezpochyby pokračoval ve snaze vyměnit momentální ekonomický rozvoj za prostředí, v němž budou žít budoucí generace. Kdyby se jednalo o malou zemi, škoda by byla minimální.

Dva roky Trumpovy vlády a čajíček

Jenže mluvíme o Spojených státech amerických, jednom z největších znečišťovatelů životního prostředí. Klimatické podmínky přesahují hranice států, bez přispění Washingtonu by tedy boj za čistší životní prostředí byl téměř marný.

Jan Macháček: Trump kombinuje tvrdou rétoriku a pragmatické ústupky

Jak dopadnou právě probíhající americké volby do Kongresu a části Senátu zatím nevíme, ale kdo si myslí, že se v americké politice – především v té zahraniční - po volbách najednou něco zásadního změní, je asi spíše na omylu.Mezi globální problémy patří také otázka války a míru, zdrojů potravin a vody. Obojí je ovlivněné klimatickými podmínkami a obojí má dopad na ekonomiku v různých zemích světa. Spojené státy disponují měkkou i tvrdou silou přispět k řešení všech problémů, za Donalda Trumpa se ale uzavírají do sebe.
Zhoršené podmínky motivují lidské bytosti ke snaze dostat se legální nebo nelegální cestou do klidnějších a bohatších částí světa. Právě přístup Washingtonu k řešení celoplanetárních problémů může po dobrém nebo po zlém motivovat ostatní země.
Ve většině z nich vládnou politici, kteří se s výjimkou největších diktátorů musí zpravidla ucházet o hlasy voličů. Kulturní síla Spojených států spočívá v inspirativnosti vedení politických kampaní i snahy o získání hlasů lidí.

Luboš Palata: Pokud je Trump nemoc, demokracie USA se z ní uzdraví. Ale asi ne zítra

Americké volby do Kongresu, které pravidelně přichází v polovině prezidentského období amerických hlav států, jsou tentokrát sledovanější, než kdykoli předtím.V průběhu dvou let od zvolení Donalda Trumpa prezidentem se po celém světě vyrojila spousta menších nebo větších vyznavatelů trumpismu. V zemích Evropské unie se ho snažili napodobit politici napříč starým kontinentem. Marine Le Penovou ve Francii počínaje, Janezem Janšou ve Slovinsku a Viktorem Orbánem v Maďarsku konče.
Všichni se pokusili využít stejný arzenál politických zbraní, jako jejich zaoceánský vzor. Strašení migrací, tvrdé výroky nezakládající se vždy na pravdivosti, návrat k nacionálnímu šovinismu, snahu rozdělit společnost na my a oni, ekonomický protekcionismus, odpor ke globalizaci.
Teď je už jasné, že voliči ve Spojených státech částečně Trumpovu politiku odmítli. Demokraté ovládli dolní komoru Kongresu, budou tedy moci Trumpovi různě hatit plány a legálními nástroji se pokoušet osekat nejrůznější jeho dekrety.

Jaká je situace v USA po volbách do Kongresu? Poslechněte si speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus

Volební účast se zvýšila a v některých státech byly výsledky velmi těsné. Demokraté nicméně získali většinu do Sněmovny reprezentantů, Republikáni si zachovali většinu v Senátu. Povolební možnosti rozebírají Brady Clough (americký manažer), Kryštof Kozák (vedoucí Katedry severoamerických studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK) a Roman Joch (ředitel Občanského institutu). Moderuje Jan Bumba.My v zahraničí si můžeme snadno domýšlet, že dosavadní dva vyhrocené roky Trumpovy vlády byly možná jen čajíček proti tomu, co nás čeká. Výsledek boje mezi demokraty a Trumpem v zastoupení republikánů bude rozhodující také pro nás.
V ideálním případě se šéf Bílého domu rozhodne trochu ubrat plyn. Spolupracovat se zbytkem světa na vzájemně výnosných pravidlech mezinárodního obchodu, podílet se na řešení změny klimatu planety a přestane šmahem paušálně označovat celé skupiny obyvatel jako kriminálníky a nebezpečné živly.
V horším případě stráví Donald Trump příští dva roky soubojem na domácí půdě a zbytek světa počká na konec jeho mandátu. V tom nejhorším případě se stávající šéf Bílého domu rozhodne přitvrdit a pokusí se vtáhnout svět do válek obchodních i kulturně politických. Moc na to má.

Žádné komentáře :

Okomentovat