VÝZVA VŠEM LIDEM SVĚTA

Materiálně-technická základna lidstva se zdokonaluje nevídaným tempem. Pokrok ve vědě a technice kráčí mílovými kroky. Naproti tom zcela stagnuje vývoj mocenskopolitického uspořádání lidstva. Uvedený rozpor začíná být velmi nebezpečný. Lidstvo to nemusí přežít. Konec existence lidstva může nastat např. proto, že se neustále zdokonalují jaderné zbraně, přičemž  není vyloučena možnost vzniku světové války s použitím jaderných zbraní. Bude-li nadále přetrvávat stav, kdy se velmoci intenzivně věnují výzkumu a vývoji nových zbraní a zbraňových systémů, potom lze očekávat , že se války brzo povedou dálkově ovládanými zbraněmi a automaty. Je nejvyšší čas urychlit vývoj mocenskopolitického uspořádání lidstva.

Odehrává se boj s nedohlednými důsledky na celosvětové úrovni. Nejde o nic menšího než o budoucnost lidstva. V sázce je řešení především následujících globálních problémů lidstva:

- Problémy vznikající mezi státy se často neřeší mírovou cestou. Na planetě se nepřetržitě vyvíjejí a vyrábějí nové zbraně. Vedou se války a ozbrojené střety. 

- Zhoršuje se nepříznivé působení lidstva na biosféru planety. Jsou vyhlazovány živočišné i rostlinné druhy organizmů. Voda i atmosféra na celé planetě se znečisťuje.  Atmosféra planety se otepluje. 

- Zvětšují se propastné rozdíly ve stupních vývoje jednotlivých států. Ve vyspělých státech světa se věda a technika vyvíjí dosud nevídaným tempem. V zaostávajících státech se věda a technika prakticky nevyvíjí. Následkem toho vznikají především ve vyspělých státech světa prakticky neřešitelné sociální problémy. 

Stávající mocenskopolitické uspořádání lidstva v žádném případě neumožňuje uvedené globální problémy účinně řešit. Úspěšné řešení všech globálních problémů bude možné realizovat pouze v tom případě, že bude provedena zásadní přestavba mocenskopolitického uspořádání lidstva. Jedna možná varianta zásadní přestavby mocenskopolitického uspořádání lidstva je popsána v následujícím textu tohoto článku.    

SOUČASNOST A CESTA DO BUDOUCNOSTI

SOUČASNOST

Miliarda lidí neumí číst a psát, má hlad a značná část těchto lidí umírá neléčenými nemocemi nebo hladem. Velká většina těchto lidí nemá ani představu o tom, že to není spravedlivé, že kvalita jejich života by se měla zvýšit. Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem. To by určitě mělo být napsáno v základní listině lidských práv a svobod. Bylo by samozřejmě nutné zakomponovat do toho principy zásluhovosti, pomoc potřebným, mechanizmy přerozdělování atd. Názor, že kvalitu státu určuje míra zdraví a vzdělání jeho občanů a všechny další ukazatele jeho kvality jsou druhotné, by mělo uznávat celé lidstvo.

Tisícina lidstva (drtivá většina z nich jsou bezohlední lidé) vládne světu pomocí zákonů, které se v jednotlivých státech zdokonalují jejich vlivem tak, aby se globální poměry v podstatě zachovaly bez podstatných změn. Osobní spotřeba produktů, které všichni lidé světa vytvoří, nemá u drtivé většiny lidí z této tisíciny meze. O tom, jak tito lidé organizují z důvodu svých bezmezných potřeb drancování surovinových zdrojů, ničení přírody a tím přirozeného prostředí nezbytného pro zdraví všeho živého, se nemá cenu rozepisovat, jsou to pořád dokola omílané informace.

O této tisícině lidstva je třeba se trochu rozepsat, aby bylo možné popsat, jaký by měl být cílový stav. Tato tisícina vládne lidstvu v organizaci, která má podobu velmi ostré a vysoké, cca  pětistupňové pyramidy. Nejvyšší vrstva jsou tzv. lidé velkých peněz. Podstata jejich práce je zdánlivě velmi náročná, složitá, většina lidí jí moc nerozumí. S nepříliš velkou mírou nadsázky se v podstatě dá říci, že patří mezi řádné občany, kteří dodržují všechny zákony, ale peníze si vydělávají uboze, v podstatě lichvou podle zákona. Peněz mají tolik, že se jim zatím nikde neodvážili přistřihnout křídla nějakým zákonem, nepamatuji se, že by se někde něco v tomto směru realizovalo. O jejich práci se nejčastěji taktně mlčí, ale jsou to lidé soutěživí a sportovního ducha mají, zákonným způsobem se i mezi sebou okrádají, co na tom, když přitom přijde sem tam nějaká ta krize, pro ně je to jako překážka podobná překážkám v dostihovém závodu koní a jezdectví je přece sport ušlechtilý. Doufám jen, že tomu ekonomovi, kterému se konečně podaří odhalit veškeré zákonitosti trhu a podstaty vzniku těchto krizí, Nobelovu cenu neudělí, ale asi doufám marně, lidé velkých peněz mají těch peněz opravdu hodně.

Druhá vrstva už není tak čistokrevná jako vrstva první a směrem k veřejnosti pronikají z této vrstvy poměrně často zajímavé informace. Jádrem této vrstvy jsou lidé velkého obchodu. Nejsou o moc lepší než ti z vrstvy první a část z nich vydělává peníze celkem přijatelným způsobem, za který by se člověk nemusel stydět. Bohužel tato část těchto lidí nebývá moc úspěšná ve svém podnikání. Rozepisovat se o této vrstvě by bylo zbytečnou ztrátou času autora i čtenáře. Poznamenat je možné jenom to, že řešit otázku etiky velkoobchodu se zbraněmi je problematické a např. v tomto obchodu dochází k prolínání s vrstvou politické scény. Vrstva politické scény je asi vrstvou nejzajímavější, hodně lidí vývoj a změny této vrstvy sleduje. Popisovat, jak si vydělávají peníze politici, by asi bylo nošením dříví do lesa.

Poznamenat je nutné to, že je dobré důkladně zvažovat, kdy je správné dbát na dodržování tradic, kdy je to na nic a kdy je to hloupost. Uvedu příklad: Vydáváte vědecký časopis v normální papírové podobě dvakrát ročně padesát let. Doba se mění, náklady rostou, technika letí dopředu, přejdete na elektronickou podobu časopisu a zachováte padesátiletou tradici půlročního vydávání při možnosti zařazovat nové odborné články Vaší vědy do časopisu denně. Dodržíte tradici za cenu toho, že zpomalíte předávání informací o Vaší vědě v průměru o čtvrt roku.

Organizace mocenské struktury správy současného světa je popsaná dost povrchně, ale pro popis potřebného směru její změny je to dostatečné.

K uvedenému je třeba dodat, že nejvyšší vrstva už mnoho let působí organizovaně v rámci jednotných pravidel. (95% globalizace) = ohromná síla zájmové skupiny spojené vztahy protkanými tradicemi, druhá vrstva (cca 70%,) třetí (cca 30%). Dál to nemá cenu odhadovat. Připomenout je možné lidi vědy (cca 90%). (Uváděná procenta jsou vyjádřením odhadu míry globalizace příslušné specializace.)

BUDOUCNOST

Mocenskou organizace spravující lidstvo, ve tvaru ostré a vysoké pyramidy, je třeba změnit tak, aby dostala podobu ploché hromádky písku, přičemž bude nutné změnit pořadí, v jakém budou nad sebou jednotlivé vrstvy organizace. V nejvyšší vrstvě by rozhodně mněli být demokraticky volení politici. 

Nezbytná budoucnost lidstva je popsána stručně, ale věcně správně. Připomenout je možné, že se čas od času stane, že i neúmyslně náhodně odhozená sněhová koule s sebou velkou lavinu strhne.

CESTA

Stručný popis cesty, přesněji možných variant různých cest do budoucnosti, je uveden jen v bodech, a to proto, aby délka článku nepřesáhla únosnou míru.

I. BODY NAVRHOVANÉ CESTY (BODY PLUS) VÝBĚR JEN TĚCH ASI NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH

1. Asi 1/3 lidí na světě má možnost spolu prakticky kdykoliv komunikovat s velkou mírou spolehlivosti a přesnosti přenášených informací.

2. Migrace obyvatelstva rok od roku narůstá. Narodit se v jedné zemi, ve druhé studovat, do třetí se přestěhovat za prací a do čtvrté za účelem dožití v důchodu, je už normální.

3. Především mladí lidé v rámci internetových sociálních sítí začínají hromadně mezinárodně komunikovat.

4. Na mezinárodní jazykovou gramotnost se klade skoro všude stále větší důraz.

5. V současnosti se umí cca 5 % lidí bezprostředně domluvit v rámci cca 2/3 světa.

6. Kvalita automatického překladu psaného i mluveného slova se pořád zdokonaluje.

7. Možnost cestovat se usnadňuje.

8. Množství, kvalita a rozmanitost celosvětově používaných komunikačních prostředků roste.

9. Úroveň vzdělání, vědy, výzkumu i vývoje se zvyšuje stále větším tempem v technicky vyspělé části světa.

10. Stejným tempem, kterým se vyvíjí úroveň výroby a spotřeby vyspělé časti světa, se zvětšuje rozdíl v kvalitě života lidí v jeho vyspělé a zaostalé části.

II. BODY NAVRHOVANÉ CESTY (BODY MÍNUS) V PODSTATĚ NÁHODNÝ VÝBĚR

1. Schopnosti z globálního hlediska lokálních politiků používat velmi dovedně demagogii pro realizaci jejich zájmů mají mimořádně vysokou úroveň. 

2. Vyžaduje mnohem větší práci a úsilí něco spojit, složit, sestavit nebo vytvořit, než něco rozbít, zničit nebo rozložit.

3. Setrvačnost stereotypů jednání, postupů a postojů.

4. Tradice jsou jednoznačně minusovou položkou. Jeden příklad už je výše uvedený. Zůstávat u tradičně zaběhnutých schémat důsledně není možné v žádné době, v současnosti je to ve většině případů postoj, který může být označen slovem “zhoubný”.

5. Největšími mínusy jsou ty nejvyšší vrstvy výše uvedené současné globální mocenskopolitické pyramidy. Tyto mínusy předčí všechny již uvedené, i ty mínusy, které by měly následovat a které už uváděny nejsou, protože ty poslední jsou tak velké v porovnání s předcházejícími, že se zdá rozumnější odhady jejich vzájemných poměrů neuvádět.

III. NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU ZMĚNY MOCENSKOPOLITICKÉ SPRÁVY SVĚTA

Podstata řešení problému potřebné změny mocenskopolitické organizace spravující svět může být jednoduchá. Prostě celosvětově působící politické strany představí lidstvu své vize, jak by měla optimální správa světa vypadat. Následně v celosvětových volbách si lidé zvolí tu vizi, kterou si budou přát.

Materiálně (technicky, ekonomicky i jinak) jsou podmínky pro práci celosvětově působících politických stran již vytvořené. Podmínky pro provedení celosvětové volby v nejbližší v úvahu připadající možné době jejich konání, budou zcela určitě existovat.

Nejrychleji vzniknou celosvětově působící politické strany, když se národní a státní strany pospojují do celků vyznávajících stejné nebo podobné hodnoty a principy. Někdo by možná dal přednost stranám nově založeným, stávající se mu mohou jevit příliš prohnilé. Já osobně bych žádnou z těchto cest neupřednostňoval, protože je určitě možné obojí.

GLOBÁLNÍ MOCENSKOPOLITICKÁ ORGANIZACE SPRÁVY SVĚTA

ÚSTAVA SVĚTA (POLOTOVAR)

1. Ústavní soud, prezident a parlament budou mít sídlo v největším městě světa.

2. Každý podle mezinárodních pravidel uznávaný stát bude mít právo vysílat do dvoukomorového parlamentu 6 svých občanů, a to 3 do každé komory parlamentu, přičemž může tyto své zástupce kdykoliv vyměnit, ale tuto výměnu může provádět maximálně třikrát v průběhu jednoho kalendářního roku. Časový interval mezi po sobě následujícími schůzemi komor musí být kratší než 30 dní. Mimořádné schůze komor bude svolávat předseda příslušné komory. Písemný projev vůle svolat schůzi musí podepsat nejméně pětina členů komory. Schůzi bude svolávat předseda příslušné komory do tří dnů po doručení žádosti.

3. Minimální věk členů mladší komory parlamentu bude 27 let. Mladší komora parlamentu bude obdobou sněmovny v parlamentu ČR. Minimální věk členů starší komory parlamentu bude 37 let. Starší komora parlamentu bude obdobou senátu v parlamentu ČR Maximální doba, kterou může občan každého státu působit v obou komorách parlamentu, bude neomezená.

4. V demokratickém parlamentním hlasování o celosvětově platných zákonech budou mít hlasy zástupců jednotlivých států různou sílu, a to takovou sílu, která bude přímo úměrná počtu občanů jednotlivých zastupovaných států.

5. Návrhy celosvětově platných zákonů budou předkládat mladší komoře vrcholové orgány politické moci zúčastněných států, přičemž se mohou státy při předkládání návrhů celosvětově platných zákonů sdružovat. Zákony budou schvalovány prostou většinou zúčastněných členů příslušné komory.

6. Pořadí projednávání jednotlivých celosvětově navrhovaných zákonů bude v mladší i starší komoře určováno jednak podle pořadí, v němž budou návrhy předkládány, jednak podle součtu počtu občanů států, jejichž vrcholové orgány celosvětově platný návrh zákona předložily. Před schválením zákona bude mít možnost předkladatel nebo předkladatelé zákona vzít zpět předložený návrh.

7. Prezidenta světa budou volit obě komory parlamentu společně, přičemž pouze při této volbě budou mít hlasy všech volitelů stejnou sílu. Prezident bude muset mít nejméně 40 let, bude muset mít nejméně 7 let praxe ve volené, ryze politické funkci a bude volen na dobu 7 let. Funkční období bude moci prezident po úspěšné prezidentské volbě jednou opakovat. Platnost každého celosvětově platného zákona potvrdí podpisem prezident světa. Zákon, který nepodepíše, se vrátí zpět do mladší komory parlamentu a bude platit po schválení 2/3 většinou v obou komorách parlamentu.

8. Ústavní soud bude mít 12 soudců, které budou navrhovat zvolením obě komory parlamentu. 7 soudců bude navrhovat starší komora. 5 soudců bude navrhovat mladší komora. Síla hlasu předsedy Ústavního soudu bude dvojnásobná v porovnání se sílou hlasu každého z jedenácti zbývajících soudců. Po návrhu komory bude každého ústavního soudce schvalovat prezident. Funkční období ústavních soudců bude dlouhé 12 let a toto funkční období bude mít možnost každý ústavní soudce po opakovaném zvolení a jmenování jednou opakovat. Minimální věk ústavních soudců bude 37 let.

9. Podat návrh na řešení rozporu zákona s ústavou bude oprávněn každý stát, který podepíše tuto celosvětovou ústavu. Součástí ústavy bude např. Listina základních práv a svobod. Změna ústavy bude platná po schválení čtyř pětin hlasů v mladší i starší komoře.

10. Ústavu světa schválí podpisem představitelé všech států, kteří se předtím dohodnou na věcném zajištění podmínek pro práci všech výše uvedených ústavních institucí.

GLOBÁLNÍ ORGANIZACE NAŠÍ CIVILIZACE JE NEZBYTNÁ PŘEDEVŠÍM Z NÁSLEDUJÍCÍCH DŮVODŮ

Lidstvo není oficiálně centrálně globálně řízeno, a proto jeho existenci ohrožuje stále větší množství různých krizí, přičemž intenzita i četnost těchto rozmanitých krizí narůstá v přímé úměrnosti s rozvojem vědy a techniky. Mezilidské vztahy je třeba přizpůsobit rychle se vyvíjející materiálně technické základně světa.

Sortiment všeho, co lidi ve vyspělých státech světa potřebují k uspokojování svých potřeb, roste stále se zrychlujícím tempem, přičemž téměř stagnuje pokrok v mezilidských vztazích. Jinak řečeno: “Bouřlivý rozvoj vědy a techniky se dostává do stále většího rozporu s tradicemi svázaným prováděním praktické politiky, především mezinárodní.” Nadneseně řečeno: Lidstvo na politické scéně řídí dav vrcholových politiků jednotlivých států, ve kterém se čas od času větší nebo menší část davu dohodne na vykřikování víceméně nejasného hesla, kterým se potom tato část davu více či méně řídí, což má ve svém důsledku zhoubný vliv na současnost i budoucnost. S malou mírou nadsázky je možné označit stávající způsob správy světa jako téměř dokonalý chaos v prožívání současnosti i v očekávané budoucnosti lidstva.

Naše civilizace dosud nemá jednoznačnou globální centrálu, tj. zodpovědného představitele, tj. instituci nebo občana, které by mohla jiná civilizace oslovit, a to přes to, že velké množství indicií již mnoho let nasvědčuje přítomnosti jiné civilizace na naší planetě. Navázat kontakt s některou lokální vládou by bylo od vyspělejších mimozemšťanů nerozumné. Stávající chaotický a nekoordinovaný vývoj lidstva by to mohlo ovlivnit velmi nepříznivé, protože při kontaktu by zřejmě vyspělejší mimozemšťané předávali lokální vládě také na zemi dosud neznámé nové poznatky vědy a techniky a ta by tyto poznatky mohla využít k výzkumu a vývoji nových ničivějších zbraní.

Z výše uvedených důvodů budou podmínky vyspělejších mimozemšťanů, které musí méně rozvinutá civilizace (lidstvo) splnit, před navázáním kontaktu, pravděpodobně následující:
– Nové poznatky ve všech oblastech vědy a techniky, které budou při kontaktu civilizací předávány méně rozvinuté civilizaci (lidstvu), nebudou touto civilizací zneužívány k vývoji a výrobě nových ničivějších zbraní.
– Méně rozvinuté civilizaci (lidstvu) budou předávány nové poznatky vědy a techniky pouze v tom případě, že bude žít v celoplanetárním míru.
– Méně rozvinutá civilizace (lidstvo) musí dosáhnout takového stupně vývoje politického uspořádání, ve kterém bude řízena plánovitě a cílevědomě postupující centrální celoplanetární mocí.
Z výše uvedeného vyplývá: Očekávat, že v současnosti budou lidstvo kontaktovat vyspělejší mimozemšťané, je beznadějné.

Pozn. č.1: V Praze se před několika lety sešli představitelé Pirátských stran z různých států celého světa. Pirátské strany jednotlivých států se dohodly jednak na společném politickém působení v rámci Evropské unie, jednak na společném celosvětovém působení, přičemž se dohodli především společně usilovat o zachování svobody sdílení informací na internetu a společném postupu boje proti korupci.

Pozn.: č.2: Ideální by bylo, kdyby se pokud možno co nejdříve sešli vrcholoví představitelé všech celosvětově uznávaných států, dohodli se na textu celosvětově platné ústavy a po jejím stvrzení se tento celosvětově platný zákon-ústava začala plně využívat. Nejlepší by bylo, kdyby 6 zástupců každého státu v celosvětovém parlamentu určily všechny státy volbou, která by se konala ve všech státech ve shodně dohodnutém časovém termínu.

GLOBÁLNÍ ZÁKONY

Uvažovat o tom, jaká by mohla být naše současnost, kdyby se v minulosti něco stalo jinak než se skutečně stalo, například: Jak by vypadala naše současnost, kdyby se nenarodil Adolf Hitler a Vladimír Iljič Lenin, nemá praktický význam. Co se stalo, nelze odestát.

Naproti tomu uvažovat o tom, jaká by mohla být naše budoucnost, kdyby se v naší současnosti něco zásadního změnilo, například: Jak by mohla vypadat budoucnost naší civilizace, kdyby se podařilo vytvořit globální organizaci správy světa, má praktický význam. Budoucnost je možné na základě poznání chyb v minulosti plánovitě připravovat.

Příklady zákonů, které by mohla centrála globální správy světa, tj. světový parlament s prezidentem a dalšími celosvětovými institucemi projednat a schválit, jsou následující:

ZÁKON O SJEDNOCENÍ SVĚTOVÉHO ČASU

Jako první globální zákon by bylo vhodné z hlediska symboliky převratné kvalitativní změny, kterou by vznik centrální globální mocenskopolitická organizace správy světa rozhodně byl, vypracovat, předložit, projednat a schválit zákon o sjednocení světového času, a to proto, že by se jednalo o velmi jednoduchý zákon, který by významným způsobem zvýšil efektivitu práce v řadě činností, kterými se lidé na celém světě zabývají.

ZNĚNÍ ZÁKONA: V čase 00.00 hod. 1.1. 2030 středoevropského času si všichni lidé na celém světě nařídí čas na svých hodinkách, mobilních telefonech a všech dalších časoměrných přístrojích na hodnotu 00.00 hod., čímž přestane platit rozdělení světa do 24 časových pásem a všichni lidé na celém světě se začnou řídit celosvětovým sjednoceným časem.

Pozn.: Přechod na celosvětový sjednocený čas bude samozřejmě nutné technicky připravit, tj. např. určit předem v kolik hodin bude začínat pracovní doba v jednotlivých státech, ve kterých hodinách budou mít otevřeno obchody, bude nutné připravit, tj. napsat a vydat nové jízdní řády pro všechny dopravní prostředky atd. V těch státech, ve kterých si budou chtít zachovat letní a zimní čas, budou moci při respektování sjednoceného světového času tuto zvyklost zachovat, a to změnou začátků pracovní doby v těch odvětvích hospodářství, ve kterých to bude mít z hlediska energetiky význam.

Argumentovat proti sjednocení světového času např. tradicí a zvykem lidí vstávat v tzv. “ranních hodinách” tj. mezi 5. a 9. hod. je možné, ale je velmi pravděpodobné, že si lidé rychle zvyknou a budou považovat za samozřejmé, že u nich jsou “ranní hodiny” např. mezi 17. a 21. hod.

ZÁKON O ZÁKAZU BANKOVNÍHO, OBCHODNÍHO A NĚKTERÝCH DALŠÍCH TAJEMSTVÍ

Živnou půdou pro organizátory korupce a podvodů je utajování toků peněz ve všech oblastech národního i mezinárodního hospodářství. Míra podvodů a korupce je přímo úměrná míře utajení toho, kdo, kdy, od koho a kolik peněz a za co dává nebo bere. Skutečná cena, tj. hodnota veškerého zboží apod., které si obchodníci a další lidé pomocí peněz směňují, je určována v tržním hospodářství tržními mechanismy s tím větší chybou, čím více se tolerují podvody a korupce ve všech oblastech života společnosti.

PODSTATA ZNĚNÍ ZÁKONA: Veškeré informace o tom, kdo, kdy, od koho, kolik peněz a za co dostává nebo dává, tj. jaké jsou finanční toky peněz ve všech finančních, obchodních i výrobních organizacích státních i soukromých, budou zveřejňovány na příslušných internetových stránkách, které budou mít povinnost všechny uvedené organizace soustavně aktualizovat, přičemž zveřejňování všech peněžních transakcí (toků peněz-penězovodů) bude povinné pro každou z uvedených organizací, jejíž roční obrat překročí zákonem stanovený minimální limit. Porušování tohoto zákona bude přísně trestáno.

ZÁKON O NAHRAZENÍ VŠECH JEDINEČNÝCH MĚN JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ JEDNOTNOU SVĚTOVOU MĚNOU, KTEROU BUDE NAPŘ. KORUNA

Podstata uvedeného zákona je zřejmá z jeho názvu. Rozmanitost měn na celém světě usnadňuje organizátorům podvodů a korupce beztrestně páchat jejich odsouzeníhodnou činnost. Dovedete si představit, kolik zbytečné práce odpadne ve všech peněžních ústavech až přestanou existovat všechny směnárny atd., když na celém světě budou mít všichni lidé v peněženkách stejné barevné papírky? Dovedete si představit, jak se usnadní a zmenší objem práce všech spekulantů na burzách, všech ekonomů, plánovačů, statistiků, prognostiků a lidí pracujících v podobných profesích? 

ZÁKON O PRACOVNÍ DOBĚ ( 1. VARIANTA)

Pracovní týden bude mít 4 po sobě následující pracovní dny, pondělí, úterý, středa a čtvrtek, po kterých budou následovat 3 dny volna, pátek, sobota, neděle.

ZÁKON O PRACOVNÍ DOBĚ (2. VARIANTA)

Délka jedné pracovní směny může být maximálně 6 hodin.

Pozn.: Navrhované zákony snížením fondu týdenní pracovní doby zvýší nabídku volných pracovních míst a nezaměstnanost bude minimální. Varianta č.1 zákona o pracovní době zvýší fond pracovních míst o pětinu stávajícího fondu pracovních míst. Varianta č. 2 zákona o pracovní době zvýší fond pracovních míst o čtvrtinu stávajícího fondu pracovních míst.

Příklady uvedených a vytyčených globálních zákonů jsou vybrány s ohledem na to, že už v naší současnosti i někteří hodně bohatí rozumní lidé přestávají spatřovat smysl života v hromadění majetku a užívání hmotných statků a ojedinělí ekonomové už přestávají respektovat kult růstu ukazatele HDP (hrubého domácího produktu), který by měl být docílen pokud možno v co největší míře, aby se příslušné ekonomiky jednotlivých států konsolidovaly směrem do neustále rostoucího blahobytu, který je zatím většinově považován za úspěch v životě jednotlivců i celých lidských společenství.

ZÁVĚREM NĚKOLIK SLOV

S vírou a optimálně volenými slovy
lze přemisťovat i největší velehory,
ten kdo umí, ten může krátce řečnit
a zdánlivě nemožné může uskutečnit.

 

Jinak lapidárně řečeno: "Myšlenka může mít větší moc než ten největší balík peněz."

Ing. Miloslav Dědek