TEORIE VŠEVÝVOJE
ABSTRAKT
Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje jedinců i různých živočišných a rostlinných druhů organizmů nebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín včetně všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastech činnosti lidí apod. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti. Teorii lze vnímat jako univerzální návod k tvůrčímu kreativnímu myšlení. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných pojmů není dost dobře možné, ale každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost racionální řešení libovolně zvoleného problému.
Klíčová slova: teorie, evoluce, univerzální zákonitost, kreativní myšlení
Abstract
Presented theory provides information about general patterns of change and development of all the known and the unknown reality, in all forms of existence of matter and energy, e.g. the development of individuals and various animal and plant species or formation, evolution and changes of various scientific disciplines including general knowledge and experience in all areas of human activity, etc. The theory applies to all events in the past, present and future. The theory can be seen as a universal guide to creative thinking. It is difficult to understand the theory of universal development without a thorough knowledge of the concepts defined in the description, but the theory will help everyone who makes learns it to find the rational solution to any chosen problem.
Keywords: theory, evolution, universal order, creative thinking
ÚVOD
Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu tohoto slova použitého při popisu a vysvětlení podstaty vševývoje reálskutečnosti, je význam takového slova v článku pokud možno přesně popsán. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.
VŠEVÝVOJ
Slovem vševývoj je označován veškerý vývoj a změny všeho možného i nemožného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány např. vznikání, vývoj a změny jednotlivých organizmů, vznikání, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vznikání, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vznikání, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů nebo vývoj a změny struktury atmosféry naší planety apod. Stejně jako slovo vševývoj jsou všechna tučně vyznačená slova v následujícím textu používán a výhradně v popsaném a vysvětleném významu.
VNÍMÁNÍ A POCIŤOVÁNÍ
Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí.
Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché informace jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory informací.
Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.
Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod. Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve větší nebo menší míře ovlivňovány vůlí organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.
Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.
VÉSKUTEČNOST
Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost.
Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které vstupují do Vaší véskutečnosti, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit. Kromě představ, které si právě teď vytváříte, se mohou ve Vaší véskutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vaší vůli. Vaše véskutečnost se prakticky nikdy nemůže zcela osvobodit od pocitů, které Vás provázejí celý život.Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků. Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách. Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného. Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět a pociťovat Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky. Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky i se zavřenými očními víčky. Mžikové zavírání očních víček můžete ve Vaší skutečnosti pociťovat i v úplné tmě. Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Budoucnost můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo i zcela změnit. Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.
Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek, zkresleně pociťovaných pocitů a zkresleně vnímaných vjemů Vašeho okolí, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.
Všechny dílčí procesy probíhající ve véskutečnostech lidí, např. pociťování tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích procesů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.
Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.
Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve véskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, se vyskytují v jeho představivosti jen černobílé představy.
Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se v některých chvílích děje ve véskutečnostech lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.
Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy.
Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.
Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou sledovat současně téměř celé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.
Pro popis a vysvětlení podstaty Teorie vševývoje je význam slova véskutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady
REÁLSKUTEČNOST
Slovo reálskutečnost je používáno v mnohonásobně širším významu než je používané slovo véskutečnost. K vytvoření přesné představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit přesnou představu významu slov ideální organizmus.
Ideální organizmus má neomezeně dokonalé vjemové orgány a intelekt, je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.
Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.
Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.
Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat popsaný ideální organizmus.
ATOMIE
Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování si může v představivosti organizmu probíhat současně.
PŔÍKLADY ATOMIÍ
Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.
Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty atd. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.
Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.
U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií jejich struktury.
Atomie jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců v poslanecké sněmovně, společenství členů stavebního bytového družstva, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.
Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.
Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií.
REÁLATOMIE
Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.
MYŠLENÍ
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů s véskutečností, popsat následujícím způsobem:
V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž drtivá většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je.
Ve své véskutečnosti může organizmus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí. Dospělý člověk může např. prostřednictvím atomií I. a II. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury. Organizmus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti. Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, a to podobně jako je nemožné bezprostředně kontrolovat práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy. Podobně jako je možné práci vrcholového kontrolního orgánu státní správy s časovým odstupem zkontrolovat prostudováním záznamů kontrol, které provedl, může člověk ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily a které jsou včleněné v jeho paměti.
PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Působení se organizmu s véskutečností jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi, přičemž vnímání, pociťování i představování si může v představivosti organizmu probíhat současně.
Vznikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat spojováním atomií do obvykle větší struktury atomie, včleňováním jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, vzájemným prolínáním atomií, vzájemným promísením atomií, srážením atomií, skládáním atomií, smršťováním atomií, soustřeďováním atomií, slučováním atomií, shromažďováním atomií, řetězením atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomie na obvykle menší atomie, vyčleňováním atomií ze struktury obvykle větší atomie, rozplýváním atomií, rozpouštěním atomií, rozpínáním atomií apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné a oboustranné.
PŘÍKLADY PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouho existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemně působí gravitačními a odstředivými silami. Sluneční soustava je nepatrnou atomií Metagalaxie a tělesa v její struktuře jsou rovněž spojena působením gravitačních a odstředivých sil. O vzniku působení mezi atomiemi Metagalaxie existují zatím pouze různé teoretické představy. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji rozkrájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává, např. se otupuje jeho kruhový nůž. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nim i tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nerovových vláken, na sebe vzájemně působí prostřednictvím nervových impulzů. Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.
Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat v představivosti lidí.
V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se mohou vyskytovat jen velmi jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich asi nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti primátů i u dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností.
V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem k občanům shromážděným na náměstí. V představivosti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomt o článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje reálskutečnosti. K atomiím představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.
ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ
Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.
Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nerovovou soustavou. Tato teorie bude pravděpodobně potvrzena přímým pozorováním (měřením) v blízké budoucnosti.
Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Podobnou strukturu jako paměť organizmů s véskutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.
REÁLPŮSOBENÍ
Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty Teorie vševývoje nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení mezi reálatomiemi se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.
PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
V minulosti, současnosti i budoucnosti probíhající vševývoj reálskutečnosti se uskutečňoval, uskutečňuje a bude uskutečňovat vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.
Podstata vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ Č. 1
Atomie Č.1
LABYRINTOVÁ UCPÁVKA používaná např. k těsnění hřídelů u parních turbín.
Atomie Č.2
ŠROUBOVÝ KOMPRESOR
Atomie Č.1 + Atomie Č.2
RYZE ROTAČNÍ SPALOVACÍ MOTOR
Skloubením uvedených atomií vznikne ryze rotační spalovací motor, ve kterém jsou v ose dělené podlouhlé skříní uloženy dva rotory, které do sebe zapadají závity, a to prakticky stejně jako do sebe zapadají závity šroubového kompresoru. Skříň má tvar dvou komolých kuželů spojených menšími podstavami. Kuželovitému tvaru skříně odpovídá tvar rotorů. Mezi rotory a skříní jsou uzavřené dutiny ve tvaru osmičky, které se při otáčení rotorů posouvají od sání k výfuku, přičemž se jejich objem postupně zmenšuje tak, že uprostřed skříně je minimální. Uprostřed skříně jsou do motoru zaústěny vstřikovací trysky nebo elektrická zapalování.
Na stejném principu je možné vyvinout kompresor, vývěvu nebo jiný stroj využívající plynulé změny objemu vzdušiny.
??
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ Č. 2
Atomie Č.1
NÁBOŽENSKÉ POJETÍ SVĚTA
Atomie Č.2
VĚDECKÉ POJETÍ SVĚTA
Atomie Č.1 + Atomie Č.2
JEDNOTNÝ VÝKLAD VĚDECKÉHO A NÁBOŽENSKÉHO VNÍMÁNÍ SVĚTA
V Teorii vševývoje je uvedena definice ideálního organizmu, který má neomezeně dokonalé vjemové orgány, pocitová ústrojí a intelekt a je schopný vnímat, pociťovat a představovat si všechno, co bylo, je a bude v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi. Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně nejen směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů, ale je schopen vnímat realitu i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu. Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech. Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením. Definice uvedeného ideálního organizmu je v podstatě totožná s definicí boha. Je prakticky jisté, že ve vesmíru existuje život i na mnoha jiných planetách. Je prakticky jisté, že se život na těchto planetách nenachází v totožném stádiu vývoje jako život na naší planetě. Je prakticky jisté, že jsou ve vesmíru také planety s civilizacemi, které jsou mnohem vyvinutější v porovnání s civilizací na naší planetě. Je prakticky jisté, že ve vesmíru jsou i civilizace, které dosáhly takového stádia vývoje, že vlastnosti jejich organizmů se blíží vlastnostem ideálního organizmu. Z výše uvedeného logicky vyplývá, že ve vesmíru je nejméně jedna civilizace organizmů, které jsou z 99,999...% podobné ideálnímu organizmu. Jinak řečeno: Ideální organizmus, tj. bůh, existuje s pravděpodobností 99,999...%.
LITERATURA
Text popisu Teorie vševývoje popisuje natolik obecnou zákonitost vývoje a změn veškeré reality, že jako použitou literaturu je možné uvést kteroukoliv literaturu a proto ztrácí smysl použitou literaturu uvádět.