TEORIE VŠEVÝVOJE
ABSTRAKT
Teorie vševývoje popisuje obecně platnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé reality. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecně platnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky neřešitelné. Proto, aby bylo možné tuto zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačně definovat řadu nových pojmů.
Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Teorie se týká zákonitosti změn a vývoje všech forem existence hmoty a energie, tj. např. vývoje a změn veškeré živé i neživé přírody nebo vývoje poznání ve všech oblastech činností lidí. Teorii lze vnímat jako univerzální návod k tvůrčímu kreativnímu logickému myšlení. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost řešení libovolně zvoleného problém. Je nezbytné urychlit vznik globálního univerzálního učení, které v jednotném výkladu spojí vědecké a náboženské pojetí světa a které umožní nově ho uspořádat. Vzhledem k tomu bylo jako druhý příklad aplikace Teorie vševývoje zvoleno řešení problému jednotného výkladu vědeckého a náboženského vnímání světa.
Klíčová slova: teorie; evoluce; univerzální zákonitost; kreativní myšlení, víra, věda
ÚVOD
Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu tohoto slova použitého při popisu a vysvětlení podstaty Teorie vševývoje, je význam tohoto slova v článku pokud možno přesně popsán a vysvětlen. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.
VŠEVÝVOJ
Slovem vševývoj je označován např. veškerý vývoj a změny všeho možného i nemožného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány např. vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů. Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznikání, vývoj, změna, proměna, záměna, výměna, průběh, trvání, přetrvání, zanikání apod.
Stejně jako slovo vševývoj jsou všechna tučně napsaná slova v následujícím textu použita výhradně v popsaném a vysvětleném významu.
VNÍMÁNÍ A POCIŤOVÁNÍ
Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí.
Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché informace jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory informací. Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.
Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod. Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost, strach, zlost nebo radost.
Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.
VÉSKUTEČNOST
Definovat význam slova véskutečnost je velmi problematické. Pro popis a vysvětlení podstaty teorie vševývoje je však nezbytné jeho význam jednoznačně určit. Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost. Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které zaměstnávají Vaší mysl, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit.
Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.
Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.
Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět a vnímat Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.
Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky i se zavřenými očními víčky.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.
Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek a zkresleně přijímaných vjemů a pocitů, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.
Všechny dílčí procesy ve véskutečnostech lidí, např. pociťování tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích procesů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.
Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.
Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve veskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, se vyskytují v jeho představivosti jen černobílé představy.
Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se odehrává ve véskutečnostech některých lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.
Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy. Pokud se někdo rozhodne vytvořit si představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole. Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl okolí vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou sledovat současně téměř všechno kolem sebe, nad sebou i pod sebou.
Pro popis a vysvětlení teorie vševývoje je význam slova véskutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady.
REÁLSKUTEČNOST
Slovo reálskutečnost je používáno v mnohonásobně širším významu než je slovo véskutečnost. K vytvoření přesné představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit přesnou představu významu sousloví ideální organizmus. Ideální organizmus má neomezeně dokonalé vjemové orgány, pocitová ústrojí a intelekt a je schopný vnímat, pociťovat a představovat si všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně nejen směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů, ale je schopen vnímat realitu neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu. Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech. Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením. Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat popsaný ideální organizmus.
ATOMIE
Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
PŔÍKLADY ATOMIÍ
Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu. Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty, brepty, recepty, koncepty apod. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny vyskytující se předměty. Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu. U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií jejich struktury. Atomie jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod. Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.
Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií.
REÁLATOMIE
Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který může ideální organizmus vnímat, pociťovat nebo si představovat tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování si může v představivosti ideálního organizmu probíhat současně.
PŘÍKLADY REÁLATOMIÍ
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.
MYŠLENÍ
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů s véskutečností následujícím způsobem: V bdělém stavu v průběhu normálního prožívání vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž drtivá většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je. Ve své véskutečnosti může organizmus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí. Člověk může např. prostřednictvím atomií I. a II. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je součástí jejich struktury. Organizmus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti. Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
PŮSOBENÍABSTRAKT
Teorie vševývoje popisuje obecně platnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé reality. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecně platnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky neřešitelné. Proto, aby bylo možné tuto zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačně definovat řadu nových pojmů.
Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Teorie se týká zákonitosti změn a vývoje všech forem existence hmoty a energie, tj. např. vývoje a změn veškeré živé i neživé přírody nebo vývoje poznání ve všech oblastech činností lidí. Teorii lze vnímat jako univerzální návod k tvůrčímu kreativnímu logickému myšlení. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost řešení libovolně zvoleného problém. Je nezbytné urychlit vznik globálního univerzálního učení, které v jednotném výkladu spojí vědecké a náboženské pojetí světa a které umožní nově ho uspořádat. Vzhledem k tomu bylo jako druhý příklad aplikace Teorie vševývoje zvoleno řešení problému jednotného výkladu vědeckého a náboženského vnímání světa.
Klíčová slova: teorie; evoluce; univerzální zákonitost; kreativní myšlení, víra, věda
ÚVOD
Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu tohoto slova použitého při popisu a vysvětlení podstaty Teorie vševývoje, je význam tohoto slova v článku pokud možno přesně popsán a vysvětlen. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.
VŠEVÝVOJ
Slovem vševývoj je označován např. veškerý vývoj a změny všeho možného i nemožného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány např. vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů. Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznikání, vývoj, změna, proměna, záměna, výměna, průběh, trvání, přetrvání, zanikání apod.
Stejně jako slovo vševývoj jsou všechna tučně napsaná slova v následujícím textu použita výhradně v popsaném a vysvětleném významu.
VNÍMÁNÍ A POCIŤOVÁNÍ
Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí.
Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché informace jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory informací. Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.
Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod. Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost, strach, zlost nebo radost.
Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.
VÉSKUTEČNOST
Definovat význam slova véskutečnost je velmi problematické. Pro popis a vysvětlení podstaty teorie vševývoje je však nezbytné jeho význam jednoznačně určit. Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost. Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které zaměstnávají Vaší mysl, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit.
Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.
Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.
Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět a vnímat Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.
Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky i se zavřenými očními víčky.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.
Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.
Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek a zkresleně přijímaných vjemů a pocitů, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.
Všechny dílčí procesy ve véskutečnostech lidí, např. pociťování tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích procesů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.
Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.
Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve veskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, se vyskytují v jeho představivosti jen černobílé představy.
Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se odehrává ve véskutečnostech některých lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.
Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy. Pokud se někdo rozhodne vytvořit si představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole. Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl okolí vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou sledovat současně téměř všechno kolem sebe, nad sebou i pod sebou.
Pro popis a vysvětlení teorie vševývoje je význam slova véskutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady.
REÁLSKUTEČNOST
Slovo reálskutečnost je používáno v mnohonásobně širším významu než je slovo véskutečnost. K vytvoření přesné představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit přesnou představu významu sousloví ideální organizmus. Ideální organizmus má neomezeně dokonalé vjemové orgány, pocitová ústrojí a intelekt a je schopný vnímat, pociťovat a představovat si všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi.Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně nejen směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů, ale je schopen vnímat realitu neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu. Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech. Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením. Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat popsaný ideální organizmus.
ATOMIE
Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat (člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod.) tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování může v představivosti organizmu probíhat současně.
PŔÍKLADY ATOMIÍ
Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu. Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty, brepty, recepty, koncepty apod. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny vyskytující se předměty. Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu. U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií jejich struktury. Atomie jsou různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod. Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV I.
Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií.
REÁLATOMIE
Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který může ideální organizmus vnímat, pociťovat nebo si představovat tak, že se mu jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod., přičemž vnímání, pociťování i představování si může v představivosti ideálního organizmu probíhat současně.
PŘÍKLADY REÁLATOMIÍ
Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.
MYŠLENÍ
Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů s véskutečností následujícím způsobem: V bdělém stavu v průběhu normálního prožívání vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž drtivá většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti, přitom vjemy neznámých zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich atomie představ ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je. Ve své véskutečnosti může organizmus operovat vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí. Člověk může např. prostřednictvím atomií I. a II. signální soustavy operovat i atomiemi, ve kterých je součástí jejich struktury. Organizmus může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti. Organizmus může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.
Slovem působení je v článku označován každý prostorově, časově, případně prostorově i časově nebo jinak jednoznačně určený vztah, vazba, spojení, závislost, ovlivňování, souvislost, přitahování, odpuzování, kontakt apod. mezi atomiemi, které může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Vnímání, pociťování i představování si může v představivosti organizmu probíhat současně. Vznikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat spojováním atomií do obvykle větší struktury atomie, včleňováním jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, vzájemným prolínáním atomií, vzájemným promísením atomií, srážením atomií, skládáním atomií, smršťováním atomií, soustřeďováním atomií, slučováním atomií, shromažďováním atomií, řetězením atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomií na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetších atomie, rozplýváním struktury atomií, rozpouštěním struktury atomií, rozpínáním struktury atomií, rozpojováním struktury atomií, rozkládáním struktury atomií, rozbíjením struktury atomií, rozcházením struktury atomií, rozháněním struktury atomií apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím působení jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné a oboustranné.
PŘÍKLADY PŮSOBENÍ
Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouhou dobu existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých těles, která na sebe vzájemně působí gravitačními a odstředivými silami. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, přičemž oboustranné působení nastane, když si člověk začne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji krájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené výběžky svých nervových vláken, na sebe vzájemně působí prostřednictvím nervových impulzů. Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.
PŘÍKLADY ATOMIÍ PŘEDSTAV II.
Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat převážně v představivosti lidí. V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se vyskytují relativně jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich možná nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti savců a dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností. V představivosti lidí se vyskytují atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem v televizi. V představivosti lidí se mohou vyskytovat atpmie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. soustava představ Einsteinovy obecné teorie relativity nebo představa výše uvedeného ideálního organizmu. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná Teorie vševývoje.
K atomiím představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.
ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ
Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti. Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nervovou soustavou. Tato teorie bude pravděpodobně dříve či později potvrzena přímým pozorováním nebo měřením. Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Pravděpodobně podobnou strukturu jako paměť organizmů s véskutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.
REÁLPŮSOBENÍ
Poslední slovo, jehož význam je pro popis a vysvětlení podstaty teorie vševývoje nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Slovem reálpůsobení je v článku označován každý prostorově, časově, případně prostorově i časově nebo jinak jednoznačně určený vztah, vazba, spojení, závislost, ovlivňování, souvislost, přitahování, odpuzování, kontakt apod. mezi reálatomiemi, které může ideální organizmus vnímat, pociťovat nebo si představovat jako prostorově, časově nebo jiným způsobem jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování, řetězení, kontakt apod. mezi reálatomiemi.
PŘÍKLADY REÁLPŮSOBENÍ
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.
PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
Podstata teorie vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se vševývoj uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ Č. I.
Atomie Č.1
LABYRINTOVÁ UCPÁVKA používaná např k těsnění hřídelů u parních turbín.
Atomie Č.2
ŠROUBOVÝ KOMPRESOR
Atomie Č.1 + Atomie Č.2
RYZE ROTAČNÍ SPALOVACÍ MOTOR
Skloubením uvedených atomií vznikne ryze rotační spalovací motor, ve kterém jsou v ose dělené podlouhlé skříní uloženy dva rotory, které do sebe zapadají závity, a to prakticky stejně jako do sebe zapadají závity šroubového kompresoru. Skříň má tvar dvou komolých kuželů spojených menšími podstavami. Kuželovitému tvaru skříně odpovídá tvar rotorů. Mezi rotory a skříní jsou uzavřené dutiny ve tvaru osmičky, které se při otáčení rotorů posouvají od sání k výfuku, přičemž se jejich objem postupně zmenšuje tak, že uprostřed skříně je minimální. Uprostřed skříně jsou do motoru zaústěny vstřikovací trysky nebo elektrická zapalování.
Na stejném principu je možné vyvinout kompresor, vývěvu nebo jiný stroj využívající plynulé změny objemu vzdušiny.
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ Č. II.
Atomie Č.1
NÁBOŽENSKÉ VNÍMÁNÍ SVĚTA
Atomie Č.2
VĚDECKÉ VNÍMÁNÍ SVĚTA
Atomie Č.3
JEDNOTNÝ VÝKLAD VĚDECKÉHO A NÁBOŽENSKÉHO VNÍMÁNÍ SVĚTA
V Teorii vševývoje je definice ideálního organizmu, který má neomezeně dokonalé vjemové orgány, pocitová ústrojí a intelekt a je schopný vnímat, pociťovat a představovat si všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi. Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně nejen směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů, ale je schopen vnímat realitu neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu. Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech. Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Definice ideálního organizmu je v podstatě definicí boha. Ve vesmíru zcela určitě existuje život na mnoha jiných planetách. Život na jiných planetách se zcela určitě nenachází v totožném stádii vývoje jako život na naší planetě. Ve vesmíru jsou zcela určitě planety, kde je stav vývoje civilizace v porovnání se stavem naší civilizace opožděný. Zcela určitě jsou ve vesmíru také planety s civilizacemi, které jsou podstatně vyvinutější v porovnání s naší civilizací. Zcela určitě jsou ve vesmíru i civilizace, které dosáhly takového stupně vývoje, že se schopnosti jejich organizmů blíží schopnostem v Teorii vševývoje definovanému ideálnímu organizmu.
Z výše uvedeného logicky vyplívá, že ve vesmíru je nejméně jedna civilizace, která sdružuje organizmy, které jsou z 99,99...% podobné ideálnímu organizmu. Jinak řečeno: Bůh tj. ideální organizmus existuje z pravděpodobností 99,99... %.
MONOGRAFIEDruga R. a Petrovický P. (1989): Anatomie centrálního nervového systému, Fakulta všeobecného lékařství, Univerzita Karlova v Praze.
Hajn M. (1969): Přehled přesné mechaniky, Státní nakladatelství technické literatury v Praze.
Strázký J. (1988) Řízení technické tvůrčí práce, vynálezectví a zlepšovatelství, Státní nakladatelství technické literatury v Praze.
ČLÁNEKY V ČASOPISECH
Funda O. (2009): Filosofické tázání ve shodě se skutečností - ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií. Filosofie dnes 1/2009 s. 7-33
Hyne S. a Klinerová V. (2010) Neurobiologie paměti, Československá fyziologie 2/2010 s. 44-47
Materna P. a Kominíček V. (2010) Pojmy aneb co bylo dříve, Filosofický časopis 7/2011 s. 733-747
30.12.2014 Miloslav Dědek
Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny výše uvedené příklady působení, které se vesměs mohou vyskytovat převážně v představivosti lidí. V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se vyskytují relativně jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich možná nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti savců a dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností. V představivosti lidí se vyskytují atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem v televizi. V představivosti lidí se mohou vyskytovat atpmie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. soustava představ Einsteinovy obecné teorie relativity nebo představa výše uvedeného ideálního organizmu. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná Teorie vševývoje.
K atomiím představ je možné poznamenat, že veškerá komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků. Přitom drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměru zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.
ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ
Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti. Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nervovou soustavou. Tato teorie bude pravděpodobně dříve či později potvrzena přímým pozorováním nebo měřením. Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.
Pravděpodobně podobnou strukturu jako paměť organizmů s véskutečností má i jejich vůle a představivost.
Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:
Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.
Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.
Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že vytvoří vynález, originální umělecké dílo, vědeckou teorii apod.
REÁLPŮSOBENÍ
Poslední slovo, jehož význam je pro popis a vysvětlení podstaty teorie vševývoje nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Slovem reálpůsobení je v článku označován každý prostorově, časově, případně prostorově i časově nebo jinak jednoznačně určený vztah, vazba, spojení, závislost, ovlivňování, souvislost, přitahování, odpuzování, kontakt apod. mezi reálatomiemi, které může ideální organizmus vnímat, pociťovat nebo si představovat jako prostorově, časově nebo jiným způsobem jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování, řetězení, kontakt apod. mezi reálatomiemi.
PŘÍKLADY REÁLPŮSOBENÍ
Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.
PODSTATA TEORIE VŠEVÝVOJE REÁLSKUTEČNOSTI
Podstata teorie vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se vševývoj uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ Č. I.
Atomie Č.1
LABYRINTOVÁ UCPÁVKA používaná např k těsnění hřídelů u parních turbín.
Atomie Č.2
ŠROUBOVÝ KOMPRESOR
Atomie Č.1 + Atomie Č.2
RYZE ROTAČNÍ SPALOVACÍ MOTOR
Skloubením uvedených atomií vznikne ryze rotační spalovací motor, ve kterém jsou v ose dělené podlouhlé skříní uloženy dva rotory, které do sebe zapadají závity, a to prakticky stejně jako do sebe zapadají závity šroubového kompresoru. Skříň má tvar dvou komolých kuželů spojených menšími podstavami. Kuželovitému tvaru skříně odpovídá tvar rotorů. Mezi rotory a skříní jsou uzavřené dutiny ve tvaru osmičky, které se při otáčení rotorů posouvají od sání k výfuku, přičemž se jejich objem postupně zmenšuje tak, že uprostřed skříně je minimální. Uprostřed skříně jsou do motoru zaústěny vstřikovací trysky nebo elektrická zapalování.
Na stejném principu je možné vyvinout kompresor, vývěvu nebo jiný stroj využívající plynulé změny objemu vzdušiny.
PŘÍKLAD POUŽITÍ TEORIE VŠEVÝVOJE K TVOŘIVÉMU LOGICKÉMU MYŠLENÍ Č. II.
Atomie Č.1
NÁBOŽENSKÉ VNÍMÁNÍ SVĚTA
Atomie Č.2
VĚDECKÉ VNÍMÁNÍ SVĚTA
Atomie Č.3
JEDNOTNÝ VÝKLAD VĚDECKÉHO A NÁBOŽENSKÉHO VNÍMÁNÍ SVĚTA
V Teorii vševývoje je definice ideálního organizmu, který má neomezeně dokonalé vjemové orgány, pocitová ústrojí a intelekt a je schopný vnímat, pociťovat a představovat si všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru i za jeho hranicemi. Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně nejen směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů, ale je schopen vnímat realitu neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu. Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech. Uvedený ideální organizmus může např. vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka včetně všech jeho fyziologických funkcí, které se projevují např. abstraktním myšlením.
Definice ideálního organizmu je v podstatě definicí boha. Ve vesmíru zcela určitě existuje život na mnoha jiných planetách. Život na jiných planetách se zcela určitě nenachází v totožném stádii vývoje jako život na naší planetě. Ve vesmíru jsou zcela určitě planety, kde je stav vývoje civilizace v porovnání se stavem naší civilizace opožděný. Zcela určitě jsou ve vesmíru také planety s civilizacemi, které jsou podstatně vyvinutější v porovnání s naší civilizací. Zcela určitě jsou ve vesmíru i civilizace, které dosáhly takového stupně vývoje, že se schopnosti jejich organizmů blíží schopnostem v Teorii vševývoje definovanému ideálnímu organizmu.
Z výše uvedeného logicky vyplívá, že ve vesmíru je nejméně jedna civilizace, která sdružuje organizmy, které jsou z 99,99...% podobné ideálnímu organizmu. Jinak řečeno: Bůh tj. ideální organizmus existuje z pravděpodobností 99,99... %.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
MONOGRAFIEDruga R. a Petrovický P. (1989): Anatomie centrálního nervového systému, Fakulta všeobecného lékařství, Univerzita Karlova v Praze.
Hajn M. (1969): Přehled přesné mechaniky, Státní nakladatelství technické literatury v Praze.
Strázký J. (1988) Řízení technické tvůrčí práce, vynálezectví a zlepšovatelství, Státní nakladatelství technické literatury v Praze.
ČLÁNEKY V ČASOPISECH
Funda O. (2009): Filosofické tázání ve shodě se skutečností - ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií. Filosofie dnes 1/2009 s. 7-33
Hyne S. a Klinerová V. (2010) Neurobiologie paměti, Československá fyziologie 2/2010 s. 44-47
Materna P. a Kominíček V. (2010) Pojmy aneb co bylo dříve, Filosofický časopis 7/2011 s. 733-747
30.12.2014 Miloslav Dědek
Žádné komentáře :
Okomentovat