pondělí 7. března 2022

Máte zájem si přečíst návod k tvořivému kreativnímu myšlení? Tak to je v podstatě Teorie vševývoje


Teorie poskytuje informaci o zcela obecné zákonitosti změn a vývoje veškeré dosud poznané i nepoznané reality ve všech formách existence hmoty a energie, tj. např. vývoje jedinců i různých živočišných a rostlinných druhů organizmů nebo vzniku, vývoje a změn různých vědeckých disciplín včetně všeobecného poznání a zkušeností ve všech oblastech činnosti lidí apod. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti. Teorii lze vnímat jako univerzální návod k tvůrčímu kreativnímu myšlení. Pochopit Teorii vševývoje bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných pojmů není dost dobře možné, ale každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost racionální řešení libovolně zvoleného problému.


Teorie vševývoje popisuje obecně platnou zákonitost vývoje a změn veškeré dosud známé objektivní i iracionální reality. Teorii vševývoje lze vnímat jako psychologický návod k optimalizaci kreativního myšlení. Popsat a vysvětlit srozumitelným způsobem tuto obecně platnou zákonitost pouze s využitím stávající slovní zásoby se ukázalo prakticky nemožné. Proto, aby bylo možné tuto univerzální zákonitost srozumitelným způsobem popsat a vysvětlit, bylo nezbytné jednoznačně definovat řadu nových pojmů a vytvořit pro tyto pojmy názvy.

Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Pochopit tuto teorii bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale čas a úsilí nutné k pochopení této teorie mohou být pro každého užitečné.

Teorií popsaná zákonitost objasňuje podstatu vývoje a změn všeho možného i nemožného a její znalost usnadňuje racionální řešení problémů ve všech oblastech, kterým se lidé věnují, tj. např. v libovolné vědecké, technické nebo umělecké disciplíně nebo v osobním životě. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti.

Každá jazyková soustava vždy vykazuje určitou míru nedostatků z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto, aby informace uvedené v článku byly pokud možno srozumitelné a přesné, nebylo možné pro každý zatím nepoužívaný pojem definovat nové slovo. V případech, kdy se význam běžně používaného slova málo odlišuje od významu použitého při popisu a vysvětlení podstaty Teorie, je význam takového slova v článku pokud možno přesně popsán a je napsáno tučně. Tučně jsou v článku napsána rovněž všechna slova označující nově zavedené pojmy. Nedostatky v definicích nově zavedených slov jsou nahrazeny větším množstvím příkladů.

Vševývoj

Slovem vševývoj je označován veškerý vývoj a změny všeho možného, co se vyskytovalo, vyskytuje nebo bude vyskytovat v komplexu živé i neživé přírody. Slovem vševývoj jsou označovány např. vývoj a změny jednotlivých organizmů, vývoj a změny všech živočišných i rostlinných druhů organizmů, vývoj a změny nejrůznějších společenství organizmů, vývoj a změny různých vědeckých nebo technických oborů apod.

Slovo vševývoj významově zahrnuje slova: vznik, vznikání, vývoj, změny, proměny, záměny, výměny, průběh, trvání, setrvání, přetrvávání, zanikání, zánik apod.

Vjemové orgány, vjemy, vnímání

Slovy vjemový orgán je označován každý zrakový, sluchový, čichový nebo jiný orgán kteréhokoliv organizmu, jehož prostřednictvím získává organizmus informace o něčem v jeho okolí. Činnost vjemových orgánů je označována jako vnímání.

Každá informace vjemových orgánů je označována slovem vjem. Jednoduché vjemy jsou o něčem ve svém okolí schopné přijímat nejjednodušší nebuněčné organizmy. Naproti tomu jsou nejvyspělejší dosud známé organizmy schopné přijímat současně několika svými vjemovými orgány ze svého okolí rozmanité, komplikované a obsáhlé soubory vjemů.

Pocitová ústrojí, pocity, pociťování

Slovy pocitové ústrojí je označováno každé vnitřní ústrojí vyspělých druhů organizmů, které zprostředkovává organizmu informace o stavu některých jeho vnitřních orgánů, různých vnitřních funkcí organizmu, o tom jakou polohu má organizmus v prostoru, jakou polohu vůči organizmu zaujímají jeho pohybová ústrojí apod.

Slovem pocit je označována každá informace o stavu organizmu. Pocity jsou např. hlad, bolest, únava, ospalost apod. Pocity jsou také různé emocionální stavy, např. strach, zlost nebo radost. Některé pocity jsou ve větší nebo menší míře ovlivňovány vůli organismu, ale jsou i pocity zcela nezávislé na vůli organizmu.

Činnost pocitových ústrojí je označována jako pociťování.

Véskutečnost

Pro popis podstaty teorie vševývoje je nezbytné určit jednoznačně v jakém významu je používáno slovo véskutečnost. Jediným, jednoznačně srozumitelným příkladem, jehož pomocí lze přesně popsat, co je v následujícím textu označováno slovem véskutečnost, je Vaše véskutečnost.

Do této Vaší véskutečnosti patří vše, co právě v těchto okamžicích vnímáte a pociťujete, tj. např. zvuky, které slyšíte, slova vět textu, které čtete, a všechno ostatní, co před sebou vidíte, všechny myšlenky vyjádřené ve větách čteného textu, které vstupují do Vaší véskutečnosti, což lze přesněji popsat jako slovy vyjádřené představy, které vytváří Vaše představivost. Do Vaší véskutečnosti patří v těchto okamžicích i všechny vzpomínky, které se Vám z Vaší vůle nebo nezávisle na Vaší vůli vyčleňují z Vaší paměti, všechny při tom Vámi vytvářené představy všeho, co si třeba právě v souvislosti s tímto čteným textem chcete a dokážete představit. Kromě představ, které si právě teď vytváříte, se mohou ve Vaší véskutečnosti objevovat i představy zcela nezávislé na Vaší vůli.

Ve Vašich představách se může vyskytnout všechno, co se vyskytlo, proběhlo, odehrálo ve Vaší véskutečnosti v minulosti, a co se zcela nerozplynulo ve Vaší paměti, a to počínaje mlhavými představami vjemů z nejstarších okamžiků zapamatované minulosti Vašeho dětství a konče možná ještě přetrvávajícími pocity, jasnými představami a čerstvými vjemy z předcházejících okamžiků.

Ve Vaší véskutečnosti se může vyskytnout např. představa některé činnosti vykonávané v minulosti nebo činnosti, která se v minulosti uskutečňovala pouze ve Vašich představách.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout také ve Vaší paměti uchované, více či méně konkrétní nebo abstraktní, realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného.

Ve Vaší véskutečnosti můžete např. vidět Vaší levou ruku obracející stránku textu, přičemž můžete hmatem vnímat povrch této stránky.

Ve Vaší véskutečnosti můžete vidět např. Vaší pravou ruku držící mezi prsty pero, přičemž můžete pociťovat polohu ruky I se zavřenými očními výčky.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou vyskytnout představy, které se týkají Vaší budoucnosti, kterou plánujete, připravujete, očekáváte nebo předvídáte. Představy budoucnosti můžete ve své véskutečnosti pozměňovat, doplňovat nebo je zcela změnit.

Ve Vaší véskutečnosti se mohou objevovat více či méně realistické, fantastické nebo emocionální představy všeho možného i nemožného v libovolném čase vševývoje.

Zatímco vševývoj nepřetržitě trvá, Vaše véskutečnost se pomalu rozplývá, ztrácí, mizí, když usínáte, nebo okamžitě zmizí, např. když náhle upadnete do bezvědomí. Když spíte, objevuje se Vaše véskutečnost ve snových fázích Vašeho spánku. Ve snu probíhá ve Vaší véskutečnosti zdánlivě chaotická tvorba představ skládaných z útržků vzpomínek, zkresleně vnímaných vjemů z Vašeho okolí, přičemž tvorbu těchto snových představ můžete Vaší vůlí ovlivňovat jen výjimečně v malé míře při přechodu spánku do bdělého stavu.

Všechny dílčí procesy ve véskutečnostech lidí, např. vnímání tepla, vnímání zvuků, zrakové vnímání apod., probíhají v různých kombinacích současně, přičemž intenzita jednotlivých dílčích vjemů se mění, bývá značně nevyrovnaná a vůlí ve větší míře málo ovlivnitelná.

Ve véskutečnostech lidí se nemohou vyskytovat tak přesné a podrobné představy pachové, obrazové nebo sluchové vjemy, které se zřejmě vyskytují ve véskutečnostech některých šelem a dravců, u kterých se vyvinuly vjemové orgány mnohem dokonalejší v porovnání s vjemovými orgány lidí.

Ve véskutečnosti člověka s vrozenou úplnou hluchotou, podobně jako ve veskutečnostech těch druhů organizmů, u kterých se nevyvinuly sluchové vjemové orgány, se nemohou vyskytovat představy zvuků. Ve véskutečnosti člověka, který se narodil úplně barvoslepý, je vidění všeho černobílé.

Poměrně přesnou představu je možné si vytvořit o tom, co se odehrává ve véskutečnostech některých lidí, které dobře známe. Snadno si lze představit, že na rozdíl od nás může být véskutečnost některého člověka v něčem ochuzena. Obtížnější je si představit, že véskutečnost některého člověka je v něčem jiná, odlišná, že může obsahovat oblasti, které se v naší véskutečnosti nevyskytují, oblasti, o kterých si neumíme vytvořit ani neurčitou mlhavou představu.

Někdy si lze poměrně snadno vytvořit představu o véskutečnosti živočicha, přestože se jeho organizmus výrazně odlišuje od organizmu člověka. Lze si například poměrně snadno představit, co asi vidí sova, která se na nás dívá skrz pletivo klece v zoologické zahradě. Naproti tomu je téměř nemožné vytvořit si konkrétní reálnou představu o tom, jak vidí své okolí ty druhy ptáků, které mají oči umístěné přibližně v jedné ose po stranách hlavy.

Pokud se někdo rozhodne vytvořit si ve své představivosti představu o tom, jak vidí své okolí například slepice, musí vzít v úvahu nejen umístění očí na slepičí hlavě, ale i to, že slepičí oči jsou značně vypouklé, což má souvislost s jejich velkým úhlem zorného pole.

Člověk se zrakovými vjemovými orgány slepice, který by uměl tyto zrakové vjemy vnímat slepičím způsobem, by mohl bez otáčení hlavou vnímat současně téměř celé své okolí kolem sebe, nad sebou i pod sebou.

Pro popis a vysvětlení podstaty teorie vševývoje je význam slova véskutečnost dostatečně určen předcházejícími příklady

Reálskutečnost

K vytvoření představy o významu slova reálskutečnost je nutné si vytvořit představu významu sousloví ideální organizmus.

Ideální organizmus je hypotetický organizmus, který má neomezeně dokonalé vjemové orgány a je schopný vnímat všechno, co bylo, je a bude, v dosud známém prostoru Metagalaxie i za jeho hranicemi.

Ideální organizmus je schopný vnímat cokoliv, kdekoliv, a to tak, že to může vnímat neomezeně směrem k drobným podstrukturám sledovaných objektů a neomezeně i směrem k nadstrukturám sledovaných objektů, a to vše v libovolně dlouhém časovém intervalu.

Pozoruje-li ideální organizmus živý organizmus, potom může bez omezení vnímat všechny jeho fyziologické funkce v libovolně malých podrobnostech.

Uvedený ideální organizmus může vnímat podrobnosti neomezeně malých objektů v nekonečně velké vzdálenosti. Ideální organizmus může např. do neomezeně malých podrobností vnímat strukturu člověka a všechny jeho fyziologické funkce, které se projevují např. abstraktním myšlením.

Význam slova reálskutečnost: Reálskutečnost je všechno to, co může vnímat uvedený ideální organizmus.

Atomie

Atomie je fragment reálskutečnosti, který může organizmus patřící mezi druhy s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Člověk přitom může používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Atomie je prostorově, časově nebo prostorově a časově či jinak jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, sestava, řetězec, shromáždění, spolčení apod.

Příklady atomií

Největší atomie, které můžeme dnes celé z jedné strany pozorovat, jsou nejvzdálenější skupiny galaxií. Tato mimořádně velká hnízda galaxií jsou nejvzdálenější pozorovatelné atomie, které jsou v dosahu současných pozorovacích přístrojů. Tyto nejvzdálenější pozorovatelné atomie vymezují prostor Metagalaxie, která je největší dosud známou atomií, pozorovatelnou z jejího středu.

Atomie jsou písmena, slova, věty a je jedno, jsou-li napsaná nebo vyslovená. Atomie jsou také různé písemnosti, např. dopisy, noviny, časopisy, knihy nebo jiné nosiče informací. Atomie jsou tóny, akordy, hudební skladby nebo noty, boty, kalhoty, brepty, recepty apod. Atomie jsou voda v hrnci i kapka deště. Atomie jsou všechny předměty vyskytující se v přírodě i ve světě lidí.

Atomie jsou všechny organizmy živočišného i rostlinného původu, přičemž tyto organizmy mají strukturu složenou z rozmanitých podstruktur atomií.

U organizmů živočišného původu, u kterých se vyvinula véskutečnost, je véskutečnost atomií v jejich struktuře.

Atomie jsou také různá společenství organizmů živočišného původu, např.: tlupa paviánů, smečka vlků, stádo bizonů, kmen indiánů, stát občanů, politická strana, klub poslanců , Svaz včelařů, armáda vojáků, parta zlodějů, apod.

Atomie jsou rovněž různá seskupení organizmů rostlinného původu, např. Boubínský prales, záhon cibule na zahradě nebo pole cukrové řepy.

Příklady atomií představ I.

Jako příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů atomií.

Z uvedené definice reálskutečnosti vyplývá, že všechny atomie , tj. i atomie všech představ, mají příslušnou, zcela jednoznačnou, určitou materiálovou strukturu, kterou bude u atomií představ snad možné někdy ve vzdálené budoucnosti jednoznačně popsat a určit. Atomie, která nemá materiálovou strukturu, neexistuje.

Reálatomie

Reálatomie je fragment reálskutečnosti, který se ideálnímu organizmu jeví jako prostorově, časově, nebo prostorově i časově jednoznačně ohraničený, vymezený nebo jinak určený celek, útvar, seskupení, shromáždění, soustava, řetězec apod.

Jako příklady reálatomií mohou posloužit všechny výše uvedené příklady atomií. Podmnožina atomií je nepatrnou částí nekonečné množiny reálatomií.

Myšlení

Odhlédneme-li od terminologicky bezbřehé psychologie myšlení, potom lze stručně popsat to podstatné, co probíhá ve strukturách nejvyspělejších dosud známých druhů organizmů s véskutečností následujícím způsobem:

V bdělém stavu v průběhu prožívání normálního dne vnímá zdravý a dospělý organizmus s véskutečností velké množství atomií ve svém okolí prostřednictvím svých vjemových orgánů, přičemž většina vjemů těchto atomií je již v atomiích představ včleněna v jeho paměti. Vjemy neznámých a pro organizmus zajímavých atomií v jeho okolí včleňuje organizmus jako atomie představ do své paměti a některé známé a pro organizmus zajímavé atomie v jeho okolí opakovaně vnímá a jejich představy ve své paměti obnovuje, doplňuje, upřesňuje apod., tj. připomíná si je.

Ve své véskutečnosti může organizmus operovat některými vnímanými a pociťovanými atomiemi, např. používáním svého pohybového ústrojí. Člověk může např. operovat i atomiemi, ve kterých je atomií jejich struktury. Člověk může dále operovat atomiemi představ některých vnímaných a pociťovaných atomií a dále může operovat atomiemi představ, které si vyčlení ze své paměti. Organizmus s véskutečností může provádět všechny uvedené operace současně, každou z nich zvlášť nebo jen některé v různých kombinacích.

Člověk nemá orgán, který by mu umožňoval bezprostředně vnímat změny a sled představ v jeho představivosti, ale člověk může ve své představivosti prostudovat změny a sled představ, které se v jeho představivosti uskutečnily, když průběh jejich uskutečňování včlenění do své paměti.

Působení mezi atomiemi

Působení mezi atomiemi může organizmus patřící k druhům s vyvinutou véskutečností vnímat, pociťovat nebo si představovat. Lidé přitom mohou používat různé pomůcky, přístroje, zařízení apod. Lidem se působení jeví jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání, vztah, ovlivňování apod. mezi atomiemi.

Působením mezi atomiemi může doházet k spojování atomií do obvykle větší struktury atomie, k včleňování jedné nebo více atomií do struktury obvykle větší atomie, k vzájemnému prolínání atomií, k promísení atomií, k srážení atomií, k skládání atomií, k smršťování atomií, k soustřeďování atomií, k slučování atomií, k shromažďování atomií, k řetězení atomií apod. Zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat rozdělováním struktury atomií na obvykle menší atomie, vyčleňováním jedné nebo více atomií ze struktury obvykle vetší atomie, rozplýváním struktury atomií, rozpouštěním struktury atomií, rozpínáním struktury atomií, rozpojováním struktury atomií, rozkládáním struktury atomií, rozbíjením struktury atomií, rozcházením struktury atomií, rozháněním struktury atomií apod. Vznikání a zanikání působení mezi atomiemi se může uskutečňovat také prostřednictvím, zprostředkováním, pomocí, působením apod. jiných atomií. Různé varianty vznikání a zanikání působení mezi atomiemi mohou probíhat současně v různých kombinacích. Působení mezi dvěma atomiemi lze rozlišovat na jednostranné, oboustranné.

Příklady působení mezi atomiemi

Působení mezi atomiemi může trvat různě dlouhou dobu. Např. už hodně dlouho existuje Metagalaxie, která má strukturu obsahující velké množství rozmanitých atomií, která na sebe vzájemně působí např. gravitačními silami. Naproti tomu v nepatrných časových intervalech může probíhat oboustranné působení při srážkách elementárních částic mikrosvěta. Text, který člověk čte, působí jednostranně na člověka, ale člověk na text nepůsobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu působí jednostranně na šišku salámu tak, že ji krájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho působení na salám opotřebovává. Tři lidé na sebe vzájemně působí mluvením při diskusi, ale mohou na sebe vzájemně působit také tak, že se začnou vzájemně prát. Cihly, z nichž je postavena zeď, jsou mezi sebou spojeny pevným působením malty, která s nimi tvoří strukturu atomie - zdi. Neurony v mozkové tkáni, propojené nervovými vlákny, na sebe působí prostřednictvím nervových impulzů.

Při fotbalovém utkání na sebe oboustranně působí dvě jedenáctky fotbalistů. V předvolební kampani působí politické strany převážně jednostranně na občany státu, přičemž obvykle působí také vzájemně mezi sebou. Armády znepřátelených států na sebe působí například ve válce o území. Příkladem neobyčejně obsáhlého, komplikovaného, složitého a rozmanitého působení je komplexní působení mezi lidstvem a světem, ve kterém lidstvo žije jako atomie jeho struktury.

Příklady atomií představ II.

Jako další příklady atomií představ je možné uvést všechny představy výše uvedených příkladů působení, které se vesměs mohou vyskytovat výhradně v představivosti lidí.

V představivosti organizmů s málo vyvinutou véskutečností, tj. především s málo vyvinutými vjemovými orgány a představivostí, žijících např. téměř v úplné tmě někde v hlubinách oceánů, se vyskytují relativně jednoduché atomie chuťových a hmatových představ a atomie představ působení se u nich možná nevyskytují. Zcela určitě se atomie představ působení vyskytují v představivosti savců a dalších druhů organizmů s dobře vyvinutou véskutečností.

V paměti lidí se vyskytují atomie řetězců na sebe navazujících představ, např. představa řečnického projevu politika, kterou má politik připravenou před projevem v televizi. V paměti lidí se mohou vyskytovat atomie komplikovaných a složitých seskupení představ, např. seskupení představ Einsteinovy obecné teorie relativity, představa výše uvedeného ideálního organizmu nebo představa boha a svaté trojice: "boha otce", "boha syna" a "ducha svatého" v křesťanském náboženství. Příkladem složitější logicky uspořádané soustavy atomií představ může být i v tomto článku popisovaná a vysvětlovaná teorie vševývoje.

K atomiím představ je třeba poznamenat, že značná část komunikace představ mezi lidmi se uskutečňuje prostřednictvím rozmanitých, nepřetržitě se vyvíjejících komunikačních prostředků, přičemž drtivá většina komunikovaných představ má formu v různé míře kombinovaných řetězců a seskupení představ, tj. v podstatě v různé míře kombinovaných "vyprávění příběhů" a "popisů stavů". Přitom jsou atomie představ, jejich řetězce i seskupení prakticky vždy komunikovány tak, že racionalita informací je v různé míře a poměruu zkreslena fantazií, emocionalitou a použitou komunikační technikou.

Abstraktní myšlení

Struktura nejvyspělejších dosud známých organizmů s véskutečností obsahuje atomii paměti, atomii vůle a atomii představivosti.

Strukturu paměti popisuje jedna starší fyziologická teorie paměti organizmů s centrální nervovou soustavou. Tato teorie bude pravděpodobně dříve či později potvrzena přímým pozorováním nebo měřením.

Podle této teorie má paměť podobu různě intenzivních, různě dlouhých a různě tvarovaných nervových impulzů, které neustále obíhají paměťovými smyčkami nervových vláken, tvořených výběžky rozmanitých paměťových neuronů.

Podobnou strukturu jako paměť organizmů s véskutečností má zřejmně i jejich vůle a představivost.

Působení uvedených atomií ve struktuře organizmů s véskutečností lze popsat pomocí následujícího příkladu:

Nervové impulzy z pocitového ústrojí putují nervovými vlákny do vůle organizmu. Po včlenění nervových impulzů z pocitového ústrojí do vůle organizmu se z vůle organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do paměti organizmu. Po včlenění nervových impulzů do paměti organizmu se z paměti organizmu vyčlení nervové impulzy, které putují nervovými vlákny do představivosti organizmu. Včleněním nervových impulzů do představivosti organizmu vznikne v představivosti organizmu nejméně jedna představa, např. představa požírání potravy u organizmu pociťujícího hlad.

Příklad tvořivého abstraktního způsobu myšlení člověka lze zjednodušeně popsat tak, že člověk svou vůlí může působit na svou paměť, která působením na jeho představivost v jeho představivosti vytvoří představy. Na svou představivost může člověk dále působit svou vůlí tak, že z paměti vyčleněné představy v jeho představivosti na sebe nechá vzájemně působit, čímž může vzniknout v představivosti člověka dosud neznámá představa, kterou může člověk působením vůle včlenit do své paměti.

Existence dosud neznámé představy v paměti člověka může mít za následek to, že člověk svou vůlí začne působit na paměť a řetězce dalších atomií v jeho struktuře tak, že něco konkrétního vytvoří.

Reálpůsobení

Poslední slovo, jehož význam je pro popis podstaty teorie vševývoje nezbytné popsat a vysvětlit, je slovo reálpůsobení. Reálpůsobení se jeví ideálnímu organizmu jako prostorově, časově nebo prostorově i časově jednoznačně určená vazba, spojení, uspořádání. vztah, ovlivňování apod. mezi reálatomiemi.

Jako příklady reálpůsobení mezi reálatomiemi mohou posloužit všechny výše uvedené příklady působení mezi atomiemi. Podmnožina působení mezi atomiemi je nepatrnou částí nekonečné množiny reálpůsobení mezi reálatomiemi.

 

Podstata Teorie vševývoje reálskutečnosti

Podstata Teorie vševývoje reálskutečnosti spočívá v tom, že se vševývoj uskutečňuje výhradně a jedině vznikáním, průběhem a zanikáním reálpůsobení mezi reálatomiemi.

 

Konkrétní příklady průběhů vývoje v tehnické tvůrčí práci popsané pomocí Teorie vševývoje

Příklad Č. 1:  atomie Č. 1 = ruční vrtačka   atomie Č. 2 = elektromotor   atomie Č. 1 + atomie Č. 2 = atomie Č. 3 = elektrická vrtačka  

Příklad Č. 2:  atomie Č. 1 = kleště   atomie Č. 2 = nůž A  atomie Č. 3 = nůž B   atomie Č. 1 + atomie Č. 2 + atomie Č. 3 = atomie. Č. 4 = nůžky

Příklad Č. 3:  atomie Č. 1 = dvojice šroubů zapadající do sebe závity   atomie Č. 2 = labirintová ucpávka   atomie Č. 3 = spalovací, elektrický nebo jiný motor   atomie Č. 1 + atomie Č. 2 + atomie Č. 3 = atomie Č. 4 = šroubový kompresor

Konkrétní příklad průběhu vývoje politického uspořádání lidstva popsaný pomocí Teorie vševývoje

Příklad Č. 4:   atomie Č. 1 = Evropská unie včetně Velké Británie   atomie Č. 2 = Velká Británie   atomie Č. 1 - atomie Č. 2 = atomie Č. 3 = Evropská unie bez Velké Británie


Miloslav Dědek

sobota 13. listopadu 2021

OTEVŘENÝ DOPIS PREZIDENTŮM VŠECH ZEMÍ SVĚTA

Vážený pane prezidente,        

 

především Vám přejeme pěkný den a mnoho úspěchů ve Vaší práci. V této nelehké a vypjaté době se na Vás obracíme tímto mimořádným způsobem, neboť jsme velmi znepokojeni tím, že současné politické uspořádání lidstva neumožňuje úspěšně řešit drtivou většinu naléhavých problémů naší civilizace. Dokazuje to například už mnoho let trvající neúspěšný průběh řešení problému oteplování atmosféry naší planety. Na této skutečnosti nic nezměnila ani letošní konference OSN o změnách klimatu, známá pod zkratkou COP26, konaná v Glasgow. Tuto ostře sledovanou klimatickou konferenci označili odborníci i někteří politici jako jednu z posledních možností, jak zvrátit zkázu způsobovanou globálním oteplováním atmosféry. V otázce snižování emisí skleníkových plynů byli bohužel zástupci bezmála dvou stovek zemí opět nedůsledni. 

O nutnosti vyřešit klimatickou krizi hovoří světový lídři už třicet let, ale globální teploty atmosféry naší planety se dále zvyšují. 

Smutnou skutečností je fakt, že řada globálních problémů naší civilizace je řešena podobně jako problém globálního oteplování, ale mnohem horší je, že řešení některých velmi závažných globálních problémů lidstva je zcela opomíjeno. Výčet prakticky neřešených nejzávažnějších globálních problémů naší civilizace je následující:

 

1. Války, vývoj a výroba zbraní: Konflikty vznikající mezi státy se často neřeší mírovou cestou. Vedou se války a ozbrojené střety. Soustavně se vyvíjejí a vyrábějí nové zbraně. 

2. Nevzdělanost a velká chudoba: 17 % lidí na celé planetě neumí číst a psát, 15 % dětí na planetě nechodí do školy. Miliardy lidí mají velmi špatné vzdělání. Téměř polovina světové populace žije z 60 Kč na den, 1,3 miliardy lidí musí vystačit s 30 Kč na den a méně.

3. Život lidí v ne-demokraciích: 2,5 miliardy lidí žije v nedemokratických státech. Ve státech, kde vládne jen síla a její uplatňování, práva a spravedlnosti se nelze dovolat, základní lidské svobody jsou omezené.

 

K tomu je třeba dodat, že uvedené nejzávažnější globální problémy lidstva bude možné úspěšně řešit nejdříve potom, až vývoj politického uspořádání lidstva dosáhne stavu, kdy další vývoj lidstva (vývoj ve všech oblastech života společnosti) bude globálně plánován, koordinován a realizován demokraticky volenou světovládou. Smutnou skutečností je, že se tohoto stavu politického uspořádání nemusí lidstvo dočkat, protože před dosažením tohoto stavu přestane existovat. Konec existence lidstva může nastat například proto, že se neustále zdokonalují jaderné zbraně, přičemž není vyloučena možnost vzniku světové války s použitím jaderných zbraní.

Současný stav lidstva

Faktem je, že mnoho lidí na planetě neumí číst a psát, má hlad a značná část těchto lidí umírá neléčenými nemocemi nebo v nesmyslně vedených válkách. Velká většina těchto lidí nemá ani představu o tom, že to není spravedlivé, že kvalita jejich života by se měla zvýšit. “Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem". To by určitě mělo být napsáno v základní listině lidských práv a svobod. Názor, že kvalitu státu určuje míra zdraví a vzdělání jeho občanů a všechny další ukazatele jeho kvality jsou druhotné, by mělo uznávat celé lidstvo.

Nůžky mezi nejbohatšími lidmi na světě a zbytkem lidstva se dále rozevírají. Čtyři pětiny bohatství (82 procent), vytvořeného loni ve světě, skončilo u jednoho procenta nejbohatších lidí planety. Upozornila na to nezisková organizace Oxfram, která závěry svých analýz nerovností ve světě tradičně zveřejňuje v předvečer Světového ekonomického fóra v Davosu. Bohatí miliardáři čím dál rychleji bohatnou a ovládají čím dál více světového bohatství.

Bohatí miliardáři jsou v dalším textu označováni slovy: “lidé velkých peněz”.

Lidé velkých peněz především ovlivňují lidstvo tak, aby se trvale zachovávaly poměry, v nichž bude nepřetržitě přetrvávat jejich privilegované postavení ve společnosti, které jim umožňuje v neomezené míře užívat všechno, co lidstvo poskytuje. Jinak řečeno: Lidé velkých peněz především dbají na to, aby se globálně zachovávala stávající vysoká a ostrá mocenská pyramida lidstva, v níž jsou tito lidé v nejvyšší vrstvě. Politici, kteří zdánlivě oficiálně vládnou lidstvu, jsou v podstatě v područí lidí velkých peněz.

Značnou část příjmů získává hodně lidí velkých peněz z financování výzkumu, vývoje a výroby nových zbraní. Výzkum, vývoj a výroba zbraní, vojenské základny, vojenskoprůmyslové komplexy, přípravy na válku, války atp. jsou v podstatě hračky těchto lidí velkých peněz. Hra s uvedenými hračkami vynáší těmto lidem velkých peněz astronomické příjmy, přičemž je těmto lidem zcela lhostejné, kolik lidí v jejich hře zahyne a kolik se přitom zničí materiálních hodnot.

Válka vedená podle pravidel dohodnutých v Ženevských úmluvách? Takovou válku zatím bohužel vnímá většina lidí podobně jako sportovní utkání, ale válka je především velké zlo, jehož podstata spočívá v maření lidských životů a ničení vytvořených hodnot. V případě, kdyby se práce a energie vynakládaná na přípravu a vedení válek na celém světě věnovala na rozvoj zaostávajících zemí světa, přestaly by v krátkém časovém období v těchto zemích existovat hlad a bída.

Skuteční (skrytí) vládci lidstva, tj. lidé velkých peněz, ovlivňují většinu médií. Tato média poskytují veřejnosti velké množství nejrůznějších zajímavých informací tak, že si lidé neuvědomují v jak nespravedlivém a nesvobodném světě žijí. Především prostřednictvím médií je zaměstnávána mysl lidí (čímkoliv) natolik, že lidé nemají čas uvažovat o tom, kdo a jak ovládá svět ke svému prospěchu.
Jinak řečeno: Velká část toho, co zveřejňují média především o mezinárodní politice, zejména humbuk kolem probíhajících voleb, vedených válek apod., má v podstatě jenom jeden účel, a to odvádět pozornost od existence skutečných (skrytých) vládců lidstva, kterými jsou lidé velkých peněz.

S nepříliš velkou mírou nadsázky se dá říci, že lidé velkých peněz patří mezi řádné občany, kteří dodržují všechny zákony. Peníze si však vydělávají způsoby, které jsou často odsouzeníhodné. 

V druhé vrstvě stávající mocenské pyramidy lidstva jsou politici.
Vrstva politické scény je všeobecně vnímána jako vrstva nejzajímavější, hodně lidí vývoj a změny této vrstvy současné globální mocenské pyramidy lidstva sleduje.

Řešení globálních problémů lidstva

Úspěšné řešení výše uvedených nejzávažnějších globálních problémů naší civilizace není možné bez urychlení vývoje politického uspořádání lidstva. Mocenskou organizaci vládnoucí lidstvu ve tvaru vysoké a ostré pyramidy je třeba změnit tak, aby dostala podobu zaoblené ploché hromádky písku, přičemž je nutné změnit pořadí, v jakém budou nad sebou jednotlivé vrstvy mocenské organizace spravující lidstvo. V nejvyšší vrstvě musí být demokraticky volení politici.

Politické uspořádání lidstva se od počátku jeho vzniku vyvíjelo samovolně, nekoordinovaně, neřízeně. To je třeba změnit tak, aby zejména politický vývoj lidstva byl systematiky a cílevědomě plánován a realizován demokraticky volenou světovládou. Neustále se zrychlující pokrok vědy a techniky k tomu vytváří zlepšující se předpoklady.
V současnosti většina lidí na celém světě považuje za samozřejmost, že se vlády všech států buď připravují na válku nebo vedou válku. Je nejvyšší čas i tuto skutečnost změnit!

Vzorem k řešení problému nastolení demokratické světovlády a tím trvalého míru na celé planetě může být Evropská unie. Evropská unie vznikla především se záměrem ukončit časté a krvavé války mezi sousedy v Evropě. Tyto války vyvrcholily druhou světovou válkou. V roce1950 začalo hospodářské a politické sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli, jehož cílem bylo především zajistit mezi spojenými státy trvalý mír. Zakládajících států bylo šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Podle vzoru Evropské unie může být k řešení problému nastolení demokratické světovlády využito již osvědčené formy politického spojení států, kterým je federace. Uskutečnit spojení všech států světa v Globální federaci nebude snadné, ale určitě bude stát za práci s tím spojenou. Především trvalý mír na celé planetě je cíl, který za to stojí. 

Globální federace může vzniknout například tak, že si všechny pokrokové politické strany a hnutí ve všech zemích světa přidají do svých politických programů záměr nastolit Globální federaci, načež všechny tyto pokrokové politické strany a hnutí ve vzájemné spolupráci globálně zrealizují své politické programy. Globální federace může vzniknout také po dohodě velmocí. Zbývající státy světa se k této dohodě mohou připojit hned při jejím vzniku, případně se mohou stávat členy Globální federace později. Možností vzniku Globální federace s demokraticky volenou světovládou je mnoho. Nezbytným předpokladem pro vznik demokratické světovlády je to, aby jí většina lidí na planetě chtěla, a to je politický problém se vším všudy. 

Pozn.: Ti lidé ve státech EU, kteří brojí proti EU, usilují o vystoupení z EU apod., zapomínají na to, že v oblasti míru a stability žijí právě díky existenci EU.

Demokratická světovláda je nezbytná především z následujících důvodů

– Vývoj lidstva není centrálně globálně řízen, a proto jeho existenci ohrožuje stále mnoho různých krizí, přičemž intenzita i četnost těchto krizí narůstá v přímé úměrnosti s rozvojem vědy a techniky. Faktem je, že materiálně-technická základna lidstva se zdokonaluje stále se zrychlujícím tempem. Pokrok ve vědě a technice kráčí mílovými kroky. Naproti tomu stagnuje vývoj politického uspořádání lidstva.

– Sortiment všeho, co lidé ve vyspělých státech světa potřebují k uspokojování svých potřeb, stále roste, přičemž se prakticky nemění politické uspořádání lidstva. Jinak řečeno: „Bouřlivý rozvoj vědy a techniky se dostává do stále většího rozporu s tradicemi svázaným prováděním praktické politiky, především mezinárodní.” Obrazně řečeno: Podle sdělovacích prostředků řídí lidstvo na politické scéně dav vrcholových politiků jednotlivých států. Čas od času se větší nebo menší část tohoto davu dohodne na vykřikování víceméně nejasného hesla, kterým se potom tato část davu více či méně řídí, což má ve svém důsledku zhoubný vliv na současnost i budoucnost. S malou mírou nadsázky je možné označit stávající způsob správy světa jako téměř dokonalý chaos v současné společnosti i v očekávané budoucnosti naší civilizace.

Hlavní výhody nastolení demokratické světovlády

1. Demokraticky volená světovláda bude v souladu s vůlí lidstva plánovat a realizovat budoucnost lidstva ve všech oblastech života společnosti. Ve všech oblastech života společnosti přestanou vznikat krize, které v současnosti nepříznivě ovlivňují životy všech lidí na planetě.

2. Konflikty, které budou vznikat mezi státy, bude demokratická světovláda řešit výhradně mírovou cestou bez použití zbraní.

3. Trvalý mír na celé planetě umožní ve všech státech světa ukončit vývoj a výrobu nových zbraní. Náklady, které se tím ušetří, bude možné použít např. na urychlení vývoje zaostávajících států světa, čímž se kromě jiného vyřeší např. problém hromadné migrace obyvatel těchto států do vyspělejších států světa.

Příklady možných globálních zákonů

Zákon o nahrazení všech jedinečných měn jednotnou světovou měnou

Podstata uvedeného zákona je zřejmá z jeho názvu. Rozmanitost měn na celém světě usnadňuje organizátorům podvodů a korupce beztrestně páchat jejich odsouzeníhodnou činnost. Mnoho zbytečné práce odpadne ve všech peněžních ústavech, až přestanou existovat všechny směnárny atd. Usnadní se a zmenší objem práce všech ekonomů, plánovačů, statistiků, prognostiků a lidí pracujících v podobných profesích.

Zákon o výuce cizích jazyků

Ve výuce na všech školách ve všech státech světa bude vyučován jeden společný cizí jazyk, například Esperanto nebo Angličtina. Všichni lidé na celém světě si budou v budoucnosti moci spolu promluvit bez tlumočení.

Zákon o praovní době            

Pracovní týden bude mít 4 po sobě následující pracovní dny, pondělí, úterý, středa a čtvrtek, po kterých budou následovat 3 dny volna, pátek, sobota, neděle. Uvedený zákon o pracovní době zvýší fond pracovních míst o jednu pětinu.

PS: Vážený pane prezidente, vyzýváme především Vás, prezidenta Vaší země: "Udělejte vše proto, aby byla pokud možno co nejdříve nastolena demokratická světovláda!" Určitě to bude stát za práci s tím spojenou. Litovat změny stávajícího politického uspořádání lidstva budou hlavně ti lidé, kteří v současnosti mají nejvyšší moc, páchají bezohledně zlo a obohacují se na úkor všech ostatních obyvatel. Drtivá většiná obyvatel světa uvítá demokratickou světovládu a následně trvalý mír na celé naší planetě.  

S pozdravem: „Světu mír!“

Ing. Miloslav Dědek

Aktualizace: 

Připojuji kopie hodnocení tohoto článku dvěma známými akademiky z oboru.

                           VÁŽENÝ PANE DĚDKU,

DĚKUJI VÁM ZA VÁŠ PODKLAD. VĚŘTE, ŽE VELMI SOUZNÍM S VAŠÍ CHARAKTERISTIKOU SITUACE, DO NÍŽ SE LIDSTVO DOSTÁVÁ Z DŮVODU NEDOSTATEČNOSTI FOREM A NÁSTROJŮ GLOBÁLNÍHO VLÁDNUTÍ.
NEMYSLÍM SI VŠAK, ŽE ZPŮSOB, KTERÝM JSTE SE ROZHODL TENTO NEPŘÍZNIVÝ VÝVOJ ODVRÁTIT, BY SE MOHL STÁT ÚČINNÝM NÁSTROJEM PRO JEJÍ ZASTAVENÍ A ODVRÁCENÍ. JSEM SI TÍM DOKONCE JIST.
OMLOUVÁM SE, ŽE VÁM NEMOHU SDĚLIT NIC POVZBUDIVĚJŠÍHO.
DĚKUJI ZA POCHOPENÍ A ZDRAVÍM.
MARTIN POTŮČEK

ČLEN ČESKÉ ASOCIACE ŘÍMSKÉHO KLUBU: PROF. PHDR. MARTIN POTŮČEK, CSC., M.SC

 

                             VÁŽENÝ PANE INŽENÝRE,

PŘEDEVŠÍM SE OMLOUVÁM, ŽE JSEM UŽ DVAKRÁT NEODPOVĚDĚL. BYLO TO ZPŮSOBENO JEDNAK PRACOVNÍ ZANEPRÁZDNĚNOSTÍ, JEDNAK TÍM, ŽE ČESKÁ ASOCIACE ŘÍMSKÉHO KLUBU VÍCEMÉNĚ (I MOU VINOU) SPÍ.

S VAŠÍM ČLÁNKEM VÍCEMÉNĚ SOUHLASÍM, JAK S ANALYTICKOU, TAK S NÁVRHOVOU ČÁSTÍ. NEROVNOST POKLÁDÁM SPOLU S VÁMI ZA JEDNU ZE ZÁKLADNÍCH PŘÍČIN SOUČASNÝCH MÍSTNÍCH I GLOBÁLNÍCH PROBLÉMŮ A JSEM SI VĚDOM, ŽE JE VELMI OBTÍŽNÉ JÍ ČELIT. OSOBNĚ JSEM PŘÍZNIVCEM ZRUŠENÍ DAŇOVÝCH RÁJŮ, ALE I MÍST NEPOCTIVĚ LEVNÉ VÝROBY, KDE JE ZNEUŽÍVANÁ I DĚTSKÁ PRÁCE, VÝRAZNĚ PROGRESIVNÍHO ZDANĚNÍ, ALE I, JAK PÍŠETE, DAŇOVÉHO SJEDNOCOVÁNÍ. ZDÁ SE, ŽE V TOMTO OHLEDU DOCHÁZÍ KE ZMĚNÁM, VELMI POMALU, ALE PŘECE. BÁL BYCH SE SVĚTOVÉ DEMOKRATICKÉ VLÁDY, ALE SOUDÍM, ŽE JE NEZBYTNÁ PLANETÁRNÍ DOHODA NA SPOLEČNÉM GLOBÁLNÍ VLÁDNUTÍ (GOOD GLOBAL GOVERNANCE – ŘÍZENÍ, SPRAVOVÁNÍ). A KONEČNĚ: VŠECHNO ZLÉ JE PRO NĚCO DOBRÉ. ZDÁ SE MI, ŽE ROSTOUCÍ POČET GLOBÁLNÍCH PROBLÉMŮ (PORUCHY KLIMATU, PANDEMIE, CHEMIZACE, PLASTY A OSTROVY ODPADŮ, POTÍŽE ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI A VELKÁ ŘADA DALŠÍCH) NÁS SPOLEČNĚ PŘECE JEN POSOUVAJÍ K ŘEŠENÍM.

NA SYSTEMATIČTĚJŠÍ SPOLUPRÁCI SKUTEČNĚ NEMÁM ČAS, ALE RADIL BYCH OBRÁTIT SE NA MLADÉ LIDI. VÁŠ ROZHLED BY JE MOHL OSLOVIT A NA DRUHÉ STRANĚ JEJICH ZNALOST CIZÍCH JAZYKŮ JE UŽ OBECNĚ NATOLIK DOBRÁ, ŽE BY VÁM MOHLI SNADNO POMOCI TŘEBA DVA AKTIVNÍ GYMNASISTÉ  / GYMNASISTKY.

DĚKUJI ZA VAŠE INICIATIVY A DRŽÍM NÁM VŠEM LIDEM DOBRÉ VŮLE A SNAHY, ABY SE NÁM SPOLEČNĚ DAŘILO.

TVOŘ!

PHDR. IVAN RYNDA

UNIVERSITA KARLOVA

 

 Pozn.: Výše uvedený otevřený dopis jsem zatím poslal jen několika představitelům politických organizac. Do světa jsem zatím nic neposílal. Moje znalost cizích jazyků je nedostatečná. Hledám spolupracovníka (spolupracovnici), který mi pomůže s psaním, překladem a posíláním dopisů. Můj mail: m.dedek123@seznam.cz

sobota 16. října 2021

NAVÁZÁNÍ KONTAKTU S VYSPĚLEJŠÍMI MIMOZEMŠŤANY NENÍ MOŽNÉ BEZ URYCHLENÍ VÝVOJE POLITICKÉHO USPOŘÁDÁNÍ LIDSTVA

Pátrání po mimozemském životě začalo už v roce 1960. Tehdy se americký fyzik Frank Drake poprvé pokusil zachytit rádiové signály, jež by mohly vycházet od inteligentních bytostí žijících kdesi ve vesmíru. Žádné náznaky se mu ale detekovat nepodařilo.

Italský fyzik Enrico Fermi byl prvním, kdo si položil otázku, proč lidstvo ještě žádný signál z vesmíru nezachytilo, přestože astrofyzikové a astrobiologové tvrdí, že ve vesmíru se musí nacházet velké množství civilizací.Tento rozpor se dnes nazývá Fermiho paradoxem. Někteří výzkumníci ho shledávají natolik zajímavým, že se každé dva roky scházejí na konferenci v Paříži a diskutují o tom, proč se z vesmíru nikdo nehlásí.Poslední setkání uvedených výzkumníků hostilo pařížské vědecké muzeum a zúčastnili se ho fyzikové, biologové, filozofové, sociologové a psychologové. Na interdisciplinární rovině diskutovali nejen o Fermiho paradoxu, ale také o tom, jestli by lidé neměli být ve snahách přilákat pozornost mimozemských bytostí aktivnější. Konferenci nikoliv náhodou organizovalo sdružení METI, jehož celý nezkrácený název by se dal přeložit slovy „vysílání k mimozemské inteligenci“.

 Proč se vyspělejší mimozemšťané vyhýbají kontaktu s lidstvem?

Lidstvo zatím bohužel nemá jednoznačnou centrálu, t. j.  zodpovědnou světovládu, kterou by mohli vyspělejší mimozemšťané oslovit. Navázat kontakt s některou lokální vládou by bylo od vyspělejších mimozemšťanů nezodpovědné. Stávající chaotický a nekoordinovaný vývoj lidstva by to mohlo ovlivnit velmi nepříznivě, protože při kontaktu by zřejmě vyspělejší mimozemšťané předávali lokální vládě také na zemi dosud neznámé poznatky vědy a techniky a lokální vláda by zprostředkovala využívání těchto poznatků také k výzkumu a vývoji nových ničivějších zbraní.

Podmínky vyspělejších mimozemšťanů, které musí méně rozvinutá civilizace (lidstvo) splnit před navázáním spolupráce s jejich vyspělejší civilizací, budou pravděpodobně následující:

 1. Nové poznatky ve všech oblastech vědy a techniky, které budou při kontaktu civilizací předávány méně rozvinuté civilizaci (lidstvu), nebudou touto civilizací zneužívány k vývoji a výrobě nových ničivějších zbraní.
 2. Méně rozvinuté civilizaci (lidstvu) budou předávány nové poznatky vědy a techniky pouze v tom případě, že bude žít v celoplanetárním míru.                                                                                                                                                 3. Méně rozvinutá civilizace (lidstvo) musí dosáhnout takového stupně vývoje politického uspořádání, ve kterém bude řízena plánovitě a cílevědomě postupující celoplanetární vládou.  

Splnění uvedených podmínek vyspělejších mimozemšťanů nebude snadné vzhledem k současnému stavu politického uspořádání lidstva. 

Současné politické uspořádání lidstva neumožňuje úspěšně řešit především následující závažné globální problémy světa 

1. Války, vývoj a výroba zbraní: Konflikty vznikající mezi státy se často neřeší mírovou cestou. Soustavně se vyvíjejí a vyrábějí nové zbraně. Vedou se války a ozbrojené střety.

2. Nevzdělanost a velká chudoba: 17 % lidí na celé planetě neumí číst a psát, 15 % dětí na planetě nechodí do školy. Miliardy lidí mají velmi špatné vzdělání. Téměř polovina světové populace žije z 60 Kč na den, 1,3 miliardy lidí musí vystačit s 30 Kč na den a méně.

3. Život v ne-demokraciích: 2,5 miliardy lidí žije v nedemokratických státech. Ve státech, kde vládne jen síla a její uplatňování, práva a spravedlnosti se nelze dovolat, základní lidské svobody jsou omezené.

4. Nepříznivé působení lidstva na biosféru planety: Jsou vyhlazovány živočišné i rostlinné druhy organizmů. Voda i atmosféra na celé planetě se znečisťuje.  Atmosféra planety se otepluje.

5.  Zvětšují se propastné rozdíly ve využívání nových technologií: Ve vyspělých státech světa se zrychluje technologický pokrok dosud nevídaným tempem. V zaostalých státech se nové technologie prakticky nevyužívají.

K tomu je třeba dodat, že uvedené globální problémy světa bude možné úspěšně řešit nejdříve potom, až vývoj politického uspořádání lidstva dosáhne stavu, kdy bude globálně plánován, koordinován a realizován demokraticky volenou světovládou. Smutnou skutečností je, že se tohoto stavu politického uspořádání nemusí lidstvo dočkat, protože před dosažením tohoto stavu přestane existovat. Konec existence lidstva může nastat například proto, že se neustále zdokonalují jaderné zbraně, přičemž  není vyloučena možnost vzniku světové války s použitím jaderných zbraní.

Současný stav politického uspořádání lidstva

Faktem je, že mnoho lidí na planetě neumí číst a psát, má hlad a značná část těchto lidí umírá neléčenými nemocemi nebo v nesmyslně vedených válkách. Velká většina těchto lidí nemá ani představu o tom, že to není spravedlivé, že kvalita jejich života by se měla zvýšit. "Svět patří se vším všudy všem lidem rovným dílem." To by určitě mělo být napsáno v základní listině lidských práv a svobod. Názor, že kvalitu státu určuje míra zdraví a vzdělání jeho občanů a všechny další ukazatele jeho kvality jsou druhotné, by mělo uznávat celé lidstvo. 

Nůžky mezi nejbohatšími lidmi a zbytkem lidstva se dále rozevírají. Čtyři pětiny bohatství (82 procent), vytvořeného loni ve světě, skončilo u jednoho procenta nejbohatších lidí planety. Upozornila na to nezisková organizace Oxfram, která závěry svých analýz nerovností ve světě tradičně zveřejňuje v předvečer Světového ekonomického fóra v Davosu. Hrstka miliardářů čím dál rychleji bohatne a ovládá čím dál více světového bohatství.  

Uvedená malá skupina bohatých miliardářů  je v dalším textu označováni slovy:  “lidé velkých peněz”.

Lidé velkých peněz především ovlivňují lidstvo tak, aby se trvale zachovávaly poměry, v nichž bude přetrvávat jejich privilegované postavení ve společnosti, které jim umožňuje v neomezené míře užívat všechno, co lidstvo poskytuje. Jinak řečeno:  Lidé velkých peněz v prvé řadě dbají na to, aby se globálně zachovávala stávající vysoká a ostrá mocenská pyramida, v níž jsou tito lidé v nejvyšší vrstvě. Politici, kteří zdánlivě oficiálně vládnou lidstvu, jsou ve skutečnosti v područí lidí velkých peněz.

Značnou část příjmů získávají lidé velkých peněz z financování výzkumu, vývoje a výroby nových zbraní. Výzkum, vývoj a výroba zbraní, vojenské základny, vojenskoprůmyslové komplexy, přípravy na válku, války atp. jsou v podstatě hračky lidí velkých peněz. Hra s uvedenými hračkami vynáší lidem velkých peněz astronomické příjmy, přičemž je těmto lidem zcela lhostejné, kolik lidí v jejich hře zahyne a kolik se přitom zničí materiálních hodnot.

Válka vedená podle pravidel dohodnutých v Ženevských úmluvách? Takovou válku zatím bohužel vnímá většina lidí podobně jako sportovní utkání, ale válka je především velké zlo, jehož podstata spočívá v maření lidských životů a ničení vytvořených hodnot. V případě, kdyby se práce a energie vynakládaná na přípravu a vedení válek na celém světě věnovala na rozvoj zaostalých států světa, přestaly by v těchto státech existovat hlad a bída.

Skuteční vládci lidstva, tj. lidé velkých peněz, ovlivňují média tak, aby si lidé neuvědomovali, v jak nespravedlivém a nesvobodném světě žijí. Především prostřednictvím médií je zaměstnávána mysl lidí (čímkoliv) natolik, že lidé nemají čas uvažovat o tom, kdo a jak ovládá svět ke svému prospěchu.
Jinak řečeno: Velká část toho, co zveřejňují média především o mezinárodní politice, zejména humbuk kolem probíhajících voleb, vedených válek apod., má v podstatě jenom jeden účel, a to odvádět pozornost od existence skutečných vládců lidstva, kterými jsou lidé velkých peněz.

S nepříliš velkou mírou nadsázky se dá říci, že lidé velkých peněz patří mezi řádné občany, kteří dodržují všechny zákony. Peníze si však vydělávají způsoby, které jsou často odsouzeníhodné. Peněz mají tolik, že se jim zatím nikde neodvážili přistřihnout křídla nějakým zákonem, zatím se nikde nic v tomto směru nerealizovalo. V druhé vrstvě stávající mocenské pyramidy lidstva jsou politici.
Vrstva politické scény je všeobecně vnímána jako vrstva nejzajímavější, hodně lidí vývoj a změny této vrstvy globální mocenské pyramidy sleduje. 

Budoucnost politického uspořádání lidstva

Splnění podmínek vyspělejších mimozemšťanů, které musí lidstvo splnit před navázáním kontaktu s jejich vyspělejší civilizací, není možné bez urychlení vývoje politického uspořádání lidstva. Mocenská organizace vládnoucí lidstvu ve tvaru vysoké a ostré pyramidy, se musí změnit tak, že dostane podobu zaoblené ploché hromádky písku, přičemž bude nutné změnit pořadí, v jakém budou nad sebou jednotlivé vrstvy mocenské organizace spravující lidstvo. V nejvyšší vrstvě musí být demokraticky volení politici.

Politické uspořádání lidstva se od počátku jeho vzniku vyvíjelo samovolně, nekoordinovaně, neřízeně. To je třeba změnit. Zrychlujícím se vývoji vědy a techniky k tomu vytváří předpoklady..
Drtivá většina politiků na celém světě považuje za samozřejmost, že se vlády všech států buď připravují na válku nebo vedou válku. Je nejvyšší čas tuto skutečnost změnit!

Vzorem k řešení problému nastolení demokratické světovlády a tím trvalého míru na celé planetě může být Evropská unie. Evropská unie vznikla především se záměrem ukončit časté a krvavé války mezi sousedy v Evropě, která vyvrcholily druhou světovou válkou. V roce1950 začalo hospodářské a politické sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli, jehož cílem bylo především zajistit mezi spojenými státy trvalý mír. Zakládajících států bylo šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Podle vzoru Evropské unie může být k řešení problému nastolení demokratické světovlády využito již osvědčené formy politického spojení států, kterým je federace.
Uskutečnit spojení všech států světa v Globální federaci s jednou globální vládou nebude snadné, ale určitě bude stát za námahu s tím spojenou. Především trvalý mír na celé planetě je cíl, který za to stojí. Nastolení Globální federace lze zrealizovat například tak, že si všechny pokrokové politické strany a hnutí ve všech státech světa přidají do svých politických programů záměr nastolit Globální federaci, načež všechny tyto pokrokové politické strany a hnutí ve vzájemné spolupráci globálně zrealizují své politické programy.

Pozn.: Ti lidé, kteří brojí proti EU, usilují o vystoupení z EU a pod., zapomínají na to, že v oblasti míru a stability žijí právě díky existenci EU.

Demokratická světovláda je nezbytná především z následujících důvodů

– Lidstvo není oficiálně centrálně globálně řízeno, a proto jeho existenci ohrožuje stále větší množství různých krizí, přičemž intenzita i četnost těchto krizí narůstá v přímé úměrnosti s rozvojem vědy a techniky. Faktem je, že materiálně-technická základna lidstva se zdokonaluje stále se zrychlujícím tempem. Pokrok ve vědě a technice kráčí mílovými kroky. Naproti tomu stagnuje vývoj politického uspořádání lidstva.

– Sortiment všeho, co lidi ve vyspělých státech světa potřebují k uspokojování svých potřeb, stále roste, přičemž téměř stagnuje pokrok v politickém uspořádání lidstva. Jinak řečeno: „Bouřlivý rozvoj vědy a techniky se dostává do stále většího rozporu s tradicemi svázaným prováděním praktické politiky, především mezinárodní.” Obrazně řečeno: Podle sdělovacích prostředků řídí lidstvo na politické scéně dav vrcholových politiků jednotlivých států, ve kterém se čas od času větší nebo menší část davu dohodne na vykřikování víceméně nejasného hesla, kterým se potom tato část davu více či méně řídí, což má ve svém důsledku zhoubný vliv na současnost i budoucnost. S malou mírou nadsázky je možné označit stávající způsob správy světa jako téměř dokonalý chaos v současné společnosti i v očekávané budoucnosti naší civilizace.

Základní výhody nastolení demokratické světovlády

1. Demokraticky volená světovláda bude v souladu s vůlí lidstva plánovat a realizovat budoucnost lidstva ve všech oblastech života společnosti. Ve šech oblastech života společnosti přestanou vznikat krize, které v současnosti nepříznivě ovlivňují životy všech lidí na planetě.

2. Konflikty, které budou vznikat mezi státy, bude demokratická světovláda řešit výhradně mírovou cestou bez použití zbraní.

3. Trvalý mír na celé planetě umožní ve všech státech světa ukončit vývoj a výrobu nových zbraní. Náklady, které se tím ušetří, bude možné použít např. na urychlení vývoje zaostalých států světa.

4.  Nové poznatky vědy a techniky, které budou vyspělejší mimozemšťané předávat lidstvu. umožní rychle zvýšit efektivitu práce ve všech oblastech života společnosti. 

Příklady globálních zákonů

Zákon o sjednocení světového času

Jako první globální zákon by bylo vhodné z hlediska symboliky převratné kvalitativní změny, kterou by vznik celosvětové demokratické vlády lidstva rozhodně byl, vypracovat, předložit, projednat a schválit zákon o sjednocení světového času, a to proto, že by se jednalo o velmi jednoduchý zákon, který by významným způsobem zvýšil efektivitu práce v řadě činností, kterými se lidé na celém světě zabývají.

Znění zákona: V čase 00.00 hod. 1.1. 2030 středoevropského času si všichni lidé na celém světě nařídí čas na svých hodinkách, mobilních telefonech a všech dalších časoměrných přístrojích na hodnotu 00.00 hod., čímž přestane platit rozdělení světa do 24 časových pásem a všichni lidé na celém světě se začnou řídit celosvětovým sjednoceným časem.

Pozn.: Přechod na celosvětový sjednocený čas bude samozřejmě nutné technicky připravit, tj. např. určit předem v kolik hodin bude začínat pracovní doba v jednotlivých státech, ve kterých hodinách budou mít otevřeno obchody, bude nutné připravit, tj. napsat a vydat nové jízdní řády pro všechny dopravní prostředky atd. Argumentovat proti sjednocení světového času např. tradicí a zvykem lidí vstávat v tzv. “ranních hodinách” tj. mezi 5. a 9. hod. je možné, ale je velmi pravděpodobné, že si lidé rychle zvyknou a budou považovat za samozřejmé, že u nich jsou “ranní hodiny” např. mezi 17. a 21. hod.

Zákon o nahrazení všech jedinečných měn jednotnou světovou měnou

Podstata uvedeného zákona je zřejmá z jeho názvu. Rozmanitost měn na celém světě usnadňuje organizátorům podvodů a korupce beztrestně páchat jejich odsouzeníhodnou činnost. Mnoho zbytečné práce odpadne ve všech peněžních ústavech, až přestanou existovat všechny směnárny atd.. Usnadní se a zmenší objem práce všech ekonomů, plánovačů, statistiků, prognostiků a lidí pracujících v podobných profesích. 

Zákon o výuce cizích jazyků

Ve výuce na všech školách ve všech státech světa bude vyučován jeden společný jazyk, například Esperanto. 

Zákon o pracovní době

Pracovní týden bude mít 4 po sobě následující pracovní dny, pondělí, úterý, středa a čtvrtek, po kterých budou následovat 3 dny volna, pátek, sobota, neděle. Uvedený zákon o pracovní době zvýší fond pracovních míst o pětinu.

 Miloslav Dědek