pátek 9. října 2015

Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje (SDGs)

      



Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015 – 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Návrh závěrečného dokumentu pro zářijový summit OSN „Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development(Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030)“, na kterém se státy dohodly, je výsledkem tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. „Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
 
Cíl č. 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě
  • Počet lidí žijících v extrémní chudobě se celosvětově z 1,9 miliardy lidí v roce 1990 snížil o více než polovinu. Jejich počet ale stále přesahuje 836 milionů. Každý pátý člověk v rozvojových zemích žije za méně než 1,25 USD na den.
  • Nejvíce extrémně chudých lidí žije v jižní Asii a subsaharské Africe.
  • Vysoká míra chudoby se často vyskytuje v malých, nestabilních a konflikty zasažených zemích.
  • Každé čtvrté dítě mladší pěti let nedosahuje odpovídající výšky svého věku.
Cíl č. 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství
  • Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta (2014-2016). Nicméně stále každý devátý člověk na světě (795 milionů) trpí podvýživou.
  • Naprostá většina hladovějících lidí žije v rozvojových zemích, kde podvýživou trpí 12,9 procent populace.
  • Nejvíce lidí hladoví v Asii – dvě třetiny populace. Počet těchto lidí v jižní Asii v posledních letech klesl, ale v západní Asii se nepatrně zvýšil.
  • Největší procento hladovějících lidí je v subsaharské Africe. Asi každý čtvrtý člověk je zde podvyživený.
  • Špatná výživa způsobuje téměř polovinu (45 procent) úmrtí dětí mladších pěti let, to je 3,1 milionu dětí ročně.
  • Celosvětově každé čtvrté dítě trpí nedostatečným růstem. V rozvojových zemích je to každé třetí dítě.
  • 66 milionů dětí školního věku v rozvojových zemích chodí do školy hladových, z toho je 23 milionů dětí z Afriky.
  • Zemědělství poskytuje obživu 40 procentům světové populace. Je největším zdrojem příjmů a pracovních míst pro chudé venkovské domácnosti.
  • 500 milionů malých farem z celého světa, z nichž většina je zavlažována pouze deštěm, poskytuje až 80 procent jídla spotřebovávaného ve velké části rozvojového světa. Investice drobného zemědělství mají významný vliv na zvyšování potravinové bezpečnosti a výživy nejchudších i na produkci
Cíl č. 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku
  • Každý den umírá o 17 tisíc dětí méně než v roce 1990, ale stále více než šest milionů dětí ročně umírá před svými pátými narozeninami.
  • Od roku 2000 zabránilo očkování proti spalničkám téměř 15,6 milionu úmrtí.
  • Navzdory globálnímu zlepšení umírá stále více dětí v jižní Asii a subsaharské Africe. Čtyři z pěti úmrtí dětí mladších pěti let se týkají těchto regionů.
Zdraví matek
  • Od roku 1990 klesla mateřská úmrtnost celosvětově o téměř 50 procent.
  • Ve východní Asii, severní Africe a jižní Asii klesla mateřská úmrtnost přibližně o dvě třetiny. Nicméně podíl mateřské úmrtnosti – podíl matek, které nepřežijí porod – je v rozvojových zemích stále 14krát vyšší než v zemích rozvinutých.
  • Pouze polovině žen z rozvojových zemích se dostává doporučeného rozsahu zdravotní péče.
HIV/AIDS
  • V roce 2014 mělo 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART). V roce 2003 to bylo pouze 800 tisíc HIV pozitivních.
  • Počet nově infikovaných virem HIV v roce 2013 byl přibližně 2,1 milionu (z toho 240 tisíc dětí), což je o 38 procent méně než v roce 2001.
  • Počet HIV pozitivních dosahoval na konci roku 2013 podle odhadů 35 milionů.
Cíl č. 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny
  • Zápis do základních škol v rozvojových zemích dosáhl 91 procent. Bez vzdělání ale stále zůstává 57 milionů dětí.
  • Více než polovina dětí, které nenavštěvují školu, žije v subsaharské Africe.
  • Odhaduje se, že polovila dětí nenavštěvujících základní školu žije v zemích zasažených konfliktem. Děti z nejchudších domácností mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že nebudou chodit do školy, než děti z nejbohatších domácností.
  • Svět dosáhl rovnosti v základním vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Ale je v málo zemích se to podařilo na všech úrovních vzdělání.
  • Míra gramotnosti mladých ve věku 15 – 24 let se v letech 1990 až 2015 celosvětově zlepšila z 83 procent na 91.
Cíl č. 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek
  • V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané.
  • V subsaharské Africe, Oceánii a západní Asii dívky stále čelí překážkám v přístupu k základnímu i sekundárnímu vzdělání.
  • Ženy v severní Africe zastávají méně něž každé páté placené pracovní místo v nezemědělském sektoru.
  • V 46 zemích mají ženy více než 30 procent křesel alespoň v jedné komoře národních parlament.
Cíl č. 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi
  • V roce 2015 má 91 procent světové populace přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. V roce 1990 to bylo 76 procent populace. 2,5 miliardy lidí ale stále nemá přístup k sanitaci (hygienická zařízení jako je kanalizace, toalety nebo latríny).
  • Každý den umírá v průměru pět tisíc dětí v důsledku špatné vody nebo sanitace.
  • Vodní elektrárny jsou nejdůležitějším a rozšířeným zdrojem obnovitelné energie.V roce 2011 generovaly 16 procent celosvětové produkce elektřiny.
  • Přibližně 70 procent veškeré dostupné vody se používá pro zavlažování.
  • Při povodních zahyne 15 procent všech obětí přírodních katastrof.
Cíl č. 7: Zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie
  • 1,3 miliardy lidí (každý pátý člověk na Zemi) nemá přístup k elektřině.
  • 3 miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad.
  • Energetika významně přispívá ke klimatické změně. Produkuje přibližně 60 procent celkových celosvětových emisí skleníkových plynů.
  • Energie z obnovitelných zdrojů – větru, vody, slunce, biomasy a geotermální energie – je nevyčerpatelná a čistá. Obnovitelné zdroje v současnosti tvoří 15 procent globálního energetického mixu.
Cíl č. 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny
  • Celosvětově se nezaměstnanost zvýšila ze 170 milionů v roce 2007 na téměř 202 milionů v roce 2012. Z toho je asi 75 milionů mladých.
  • Téměř 2,2 miliardy lidí žijí za méně než 2 USD na den, což je hranice chudoby. Stabilní zaměstnání je hlavním prostředkem k odstranění chudoby.
  • V letech 2016-2030 bude potřeba 470 milionů nových pracovních míst.
  • Malé a střední podniky, které se zabývají průmyslovou výrobou a zpracováním, jsou v raných fázích industrializace klíčové, protože vytvářejí nejvíce pracovních míst. Tvoří více než 90 procent celosvětového podnikatelského sektoru a zajišťuje 50-60 procent pracovních míst.
Cíl č. 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace
  • Asi 2,6 miliardy obyvatel v rozvojovém světě nemá přístup k nepřetržité dodávce elektřiny.
  • 2,5 miliardy lidí nemá přístup k základním sanitačním zařízením a téměř 800 milionů nemá přístup k vodě. Mnoho milionů z nich žije v Subsaharské Africe a jižní Asii.
  • 1 až 1,5 milionu lidí nemá přístup ke spolehlivým telefonním službám.
  • V mnoha afrických zemích, zejména těch s nízkými příjmy, snižuje nedostatečná infrastruktura produktivitu firem asi o 40 procent.
  • Zpracovatelský průmysl je důležitým zaměstnavatelem s asi 470 miliony pracovních míst na celém světě (2009), to je je asi 16 procent z celosvětové pracovní síly (2,9 miliardy lidí). Odhaduje se, že v roce 2013 zpracovatelský průmysl zaměstnával více než půl miliardy lidí.
  • Jedno pracovní místo v průmyslu vytváří 2,2 pracovního místa v jiných odvětvích.
  • V rozvojových zemích se průmyslově zpracovává méně než 30 procent zemědělské produkce, v zemích s vysokými příjmy je to 98 procent. V rozvojových zemích je tedy velký potenciál pro zemědělskoprůmyslové podniky.
Cíl č. 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi
  • V období 1990-2010 vzrostla v rozvojových zemích nerovnost v příjmech v průměru o 11 procent (s přihlédnutím k velikosti populace).
  • Významná většina domácností v rozvojových zemích (více než 75 procent) žije dnes ve společnosti, kde jsou příjmy rozděleny ještě více nerovnoměrně než v 90. letech minulého století.
  • U dětí z nejchudších 20 procent populace je stále třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí pěti let, než u dětí nejbohatší pětiny populace.
  • Celosvětově se významně zlepšil systém sociální ochrany. Např. u osob s postižením je stále až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou muset za zdravotní péči vynaložit obrovské prostředky.
  • Navzdory celkovému poklesu mateřské úmrtnosti ve většině rozvojových zemí, je u žen z venkovských oblastí až třikrát větší pravděpodobnost úmrtí při porodu, než u žen z města.
Cíl č. 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce
  • Polovina lidstva (3,5 miliardy lidí) žije ve městech. Do roku 2030 bude bude podíl městské populace téměř 60 procent.
  • 828 milionů lidí žije ve slumech a jejich počet stále roste.
  • Města pokrývají pouhá dvě procenta zemského povrchu, ale spotřebovávají 60-80 procent energie a vytvářejí 75 procent emisí skleníkových plynů. Rychlá urbanizace vyvíjí tlak na dodávky pitné vody, kanalizaci, životní prostředí i zdravotní systém. Vysoká koncentrace lidí ve městech ale může vést ke zvýšení efektivity a technologickým inovací a snižování spotřeby zdrojů a energie.
  • Města mají potenciál buď promrhat energii nebo optimalizovat účinnost energie snižováním spotřeby a přijetím ekologických standardů. Například čínské město Ž’-čao je poháněné solární energií. V centru města až 99 procent domácností využívá k ohřevu vody solární panely.
Cíl č. 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu
  • Za rok lidstvo vyplýtvá nebo jinak znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin.
  • Pokud by lidé na celém světě přešli na energeticky úsporné žárovky, ušetřilo by se 120 miliard USD.
  • Pokud v roce 2050 dosáhne světová populace počtu 9,6 miliardy, bude potřeba asi tří planet Země, abychom měli přírodní zdroje potřebné pro udržení současného životního stylu.
  • Více než 1 miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě z přírodních zdrojů.
Cíl č. 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů
  • Emise skleníkových plynů z lidské činnosti jsou hnací silou klimatické změny a stále rostou. Momentálně jsou na nejvyšší úrovni v historii. Globální emise oxidu uhličitého se od roku 1990 zvýšily o téměř 50 procent.
  • Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se zvýšily na bezprecedentní úroveň za posledních nejméně 800 tisíc let. Koncentrace oxidu uhličitého se od doby před průmyslovou revolucí zvýšily o 40 procent, a to především spalováním fosilních paliv a také vlivem výrazně zvýšeného využívání půdy. Oceány absorbovaly asi 30 procent vypouštěného antropogenního oxidu uhličitého a tím došlo k acidifikaci oceánů.
  • Všechny poslední tři dekády byly jedna po druhé teplejší než všechny předcházející od roku 1850. Období mezi lety 1983-2012 bylo pravděpodobně nejteplějších 30 let za posledních 14 století.
  • Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila o 0,85˚C. Pokud se nic nezmění, zvýší se průměrná světová povrchová teplota ve 21. století pravděpodobně o více než 3 stupně Celsia. V některých zemích v tropických a subtropických oblastech to může být dokonce více. Nejvíce to postihne nejchudší a nejzranitelnější lidi a státy.
  • Míra vzestupu mořské hladiny od poloviny 19. století byla větší než průměrná míra za poslední dvě tisíciletí. Mezi lety 1901 až 2010 se průměrně hladina moře celosvětově zvýšila o 0,19 [0,17 až 0,21] metru.
  • Od roku 1901 do roku 2010 se hladina moře celosvětově zvýšila v průměru o 19 cm v důsledku globálního oteplování a tání Rozloha ledové plochy v Arktidě se každé desetiletí od roku 1979 zmenšuje o1,07 milionu km2.
  • Pokud lidstvo změní své chování a využije širokou škálu technologických opatření, bude ještě možné omezit zvýšení průměrné globální teploty na 2 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí.
  • Existuje mnoho způsobů, jak dosáhnout významného snížení emisí v průběhu několika příštích desetiletí, které jsou potřebné ke snížení růstu průměrné globální teploty na max. 2 stupně Celsia (cíl stanovený vládami států).
Cíl č. 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje
  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, zahrnují 97 procent vody na Zemi a z hlediska objemu vytvářejí 99 procent životního prostoru na planetě.
  • Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslu odhaduje na tři biliony USD za rok, což je asi pět procent celosvětového HDP.
  • Celosvětově se intenzita rybolovu blíží produktivní kapacitě oceánů, úlovky se pohybují v řádu 80 milionů tun ryb.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc identifikovaných druhů, ale skutečná čísla se mohou pohybovat v milionech.
  • Oceány zachycují asi 30 procent CO2 produkovaného lidskou činností, čímž tlumí dopady globálního oteplování.
  • Oceány slouží jako největší světový zdroj bílkovin, více jak 3 miliardy lidí jsou na oceánech závislí jako na svém primárním zdroji.
  • Námořní rybolov přímo či nepřímo zaměstnává přes 200 milionů lidí.
  • Dotace na rybolov přispívají k rychlému úbytku mnoha druhů ryb a brání snahám o zachování a znovuobnovení zásob ryb a souvisejících pracovních míst. V důsledku toho mořský rybolov ročně generuje o 50 miliard USD méně.
  • Až 40 procent světových oceánů je významně poznamenaných lidskou činností včetně znečištění, vyčerpaného rybolovu a ztráty přirozených pobřežních prostředí.
Cíl č. 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity
  • Každý rok zmizí 13 milionů hektarů lesa.
  • Živobytí přibližně 1,6 miliardy lidí je závislé na lesích. Toto číslo zahrnuje asi 70 milionů původních obyvatel. Lesy jsou domovem pro více než 80 procent všech suchozemských druhů zvířat, rostlin a hmyzu.
  • 2,6 miliardy lidí je přímo závislých na zemědělství, ale 52 procent zemědělské půdy je více či méně postiženo degradací.
  • V důsledku sucha a dezertifikace mizí každý rok 12 milionů hektarů půdy (23 hektarů za minutu). Na takové ploše by se dalo vypěstovat 20 milionů tun obilí.
  • Z osmi tisíc tři sta druhů známých zvířat již osm procent vyhynulo a 22 procentům hrozí vyhynutí.
  • Až 80 procent lidí žijících ve venkovských oblastech v rozvojových zemích se spoléhá na tradiční rostlinné léčivé přípravky pro základní zdravotní péči.
Cíl č. 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních
  • Podle UNHCR stoupl počet uprchlíků pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů.
  • Korupce, úplatkářství, krádeže a daňové úniky připravují rozvojové země ročně o asi 1,26 bilionu USD.
  • Počet dětí opouštějících základní školu v zemích zasažených konfliktem dosáhl v roce 2011 28,5 milionu, to je přibližně 50 procent.
Cíl č. 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování
  • Oficiální rozvojová pomoc (ODA) činila v roce 2014 asi 135 miliard USD.
  • V roce 2014 bylo 79 procent dovozů z rozvojových zemí do zemí rozvinutých osvobozeno od cla.
  • Dluhové břemeno rozvojových zemí zůstává stabilní – na úrovni kolem tří procent příjmů z vývozu.
  • Počet uživatelů internetu v Africe se v posledních čtyřech letech téměř zdvojnásobil.
  • Od roku 2015 je asi 95 procent světové populace pokryto mobilním signálem.
  • V roce 2006 s internetem pracovalo jen 6 procent světové populace, v roce 2014 už je to 43 procent.
  • Avšak více než čtyři miliardy lidí internet nevyužívá, 90 procent z nich je z rozvojového světa.
Jestliže o něčem z tohoto pochybujete, můžete si najít oficiální dokument pro tuto novou OSN agendu na internetu. Čím více budete rozkrývat detaily, tím více si uvědomíte, jak náročné tyto „globální cíle“ ve skutečnosti jsou.
 Naplnění uvedených cílů vyžaduje nastolit jednosvětovou vládu, zavést jednosvětový ekonomický systém a vytvořit jednosvětové "náboženství". Těchto věcí však nelze dosáhnou dobytím. Spíše je nezbytné , aby každý přistoupil na tyto nové systémy víceméně dobrovolně.
Globální cíle OSN jsou v podstatě šablonou pro spojený svět. Pro mnohé „utopie“, kterou elita slibuje, zní docela slibně. Ale pro ty, kteří vědí, která bije, je toto volání po „spojeném světě“ velmi, velmi významné.
29. září 2015